...sytá, tlumeně šťavnatá, plná vůně růží, od světle růžových až po tmavou magenta s podprahovou chutí bobulí -
rybíz, maliny(hebká pikantnost a příjemná, jemná nakyslost)
+
třešně(sladké pevné masité chrupky)
...ukryto pod bohatým květenstvím/zpod ochrany mnoha okvětních plátků dýchá
zprvu něžně hedvábné, vláčně prachovo mydlinkové pižmo, objímané bezgravitačně nadýchanou pěnou z vlaze pudrových pryskyřic
...později ona něha nenápadně ale jistě tmavne a přiostří - ve vůni se objeví určitá ježatost, drhnutí, tlumená svíravost, temně zelenoantracitová tma
Rose Amira se zpočátku tváří neškodně, líbivě, radostně až zářivě, jenže pak, po čase
rysy ztvrdnou, oči potemní a stabilita -
jakoby kořeny začaly prorůstat každou jednotlivou vrstvou zemské kůry, prostupovat až k samému jádru planety Země,
jakoby vám někdo pevně chytil nohy kolem kotníků a přišpendlil k povrchu zemskému...
...a růže už to není jásavě naovocnělá,
nyní cítím růži spíše kostelní, těžký bohatý květ, silný houževnatý stonek s malými zahnutými dýkami i s pachem právě zorané půdy prokuřované - čištěné - kadidlovým vánkem dobrovolně unikajícím z kadidelnice,
jež na velmi tenkých leč tuhých provázcích z vláken pačuli,
se pravidelně pohupuje v rytmu chůze vysvěcujícího...
...ano, v odvážné lásce nastavit vznešenou tvář chladivé luně v úplňku
Rose Amira během svého života se různě objevuje a zase na chvilku mizí, aby se pak opět rozvoněla
Ta její "kladná" část - je přímo harmonizační, energizující
ovšem část, poloha "tmavá/špinavá" - ta je naopak zklidňující, uzemňující, uvádějící v zádumčivost
(opravdu mi připomíná éru vůní Stella Rose Absolute a růžových vůní Niny Ricci, vůně růží, kterých se člověk téměř nemůže nabažit. Možná proto, že je potřebuje...)
Opravdu JE podobná hříšně drahé Rose Centifolia Extrait 1. Hodně podobná, jen o odstín tmavší (pačuli + kadidla o malinko více než v RC, orientálně laděná růže). A že nevydrží? Přikláním se k názorům na Fragrantica, kdy většina lidí hodnotí jako "strong" a "long lasting". Po ranním nástřiku ji stále mám kolem sebe a před chvílí kompliment od kolegyně - prý "krásné růže a pačuli". Takže dokonce identifikovala složení = rozhodně ji po 6 hodinách od mé ranní aplikace cítila také :)
Úplně na začátku se mihla jemná růžová svěží růžička (okamžitě se mi vybavila Paul Smith Rose), ale zanikla v oparu vzdušné lehce zakouřené pryskyřice. Vůně se začala velice rychle vytrácet, naštěstí chytla druhý dech a k pryskyřici se přidala zemitě sladká (ale jemná) pačuli s růží - tentokrát sytou a lehce kořeněnou. Celek je takový "nadýchaně polštářový". Je povedená, to ano, výdrž by taky šla, ale intenzita je velmi výraznou slabinou.
Mohla by být krásná, kdyby byla ochotná otočit se ke mně čelem. Takhle si ji mohu jen představovat. V jemné kadidlové mlze má rozpité kontury, ale někde tam je: růžový olej, pačuli s vůní černozemě, nakysle svíravé bobulky koření, jemná kůže.
A kde je růže?
Možná přikrytá pižmem jako pláštěm neviditelnosti, jen tu a tam probleskne spíš v podobě růžového oleje. Sillage i výdrž tak zanedbatelné, že se tomu nechce věřit.
...sytá, tlumeně šťavnatá, plná vůně růží, od světle růžových až po tmavou magenta s podprahovou chutí bobulí -
rybíz, maliny(hebká pikantnost a příjemná, jemná nakyslost)
+
třešně(sladké pevné masité chrupky)
...ukryto pod bohatým květenstvím/zpod ochrany mnoha okvětních plátků dýchá
zprvu něžně hedvábné, vláčně prachovo mydlinkové pižmo, objímané bezgravitačně nadýchanou pěnou z vlaze pudrových pryskyřic
...později ona něha nenápadně ale jistě tmavne a přiostří - ve vůni se objeví určitá ježatost, drhnutí, tlumená svíravost, temně zelenoantracitová tma
Rose Amira se zpočátku tváří neškodně, líbivě, radostně až zářivě, jenže pak, po čase
rysy ztvrdnou, oči potemní a stabilita -
jakoby kořeny začaly prorůstat každou jednotlivou vrstvou zemské kůry, prostupovat až k samému jádru planety Země,
jakoby vám někdo pevně chytil nohy kolem kotníků a přišpendlil k povrchu zemskému...
...a růže už to není jásavě naovocnělá,
nyní cítím růži spíše kostelní, těžký bohatý květ, silný houževnatý stonek s malými zahnutými dýkami i s pachem právě zorané půdy prokuřované - čištěné - kadidlovým vánkem dobrovolně unikajícím z kadidelnice,
jež na velmi tenkých leč tuhých provázcích z vláken pačuli,
se pravidelně pohupuje v rytmu chůze vysvěcujícího...
...ano, v odvážné lásce nastavit vznešenou tvář chladivé luně v úplňku
Rose Amira během svého života se různě objevuje a zase na chvilku mizí, aby se pak opět rozvoněla
Ta její "kladná" část - je přímo harmonizační, energizující
ovšem část, poloha "tmavá/špinavá" - ta je naopak zklidňující, uzemňující, uvádějící v zádumčivost
(opravdu mi připomíná éru vůní Stella Rose Absolute a růžových vůní Niny Ricci, vůně růží, kterých se člověk téměř nemůže nabažit. Možná proto, že je potřebuje...)
Opravdu JE podobná hříšně drahé Rose Centifolia Extrait 1. Hodně podobná, jen o odstín tmavší (pačuli + kadidla o malinko více než v RC, orientálně laděná růže). A že nevydrží? Přikláním se k názorům na Fragrantica, kdy většina lidí hodnotí jako "strong" a "long lasting". Po ranním nástřiku ji stále mám kolem sebe a před chvílí kompliment od kolegyně - prý "krásné růže a pačuli". Takže dokonce identifikovala složení = rozhodně ji po 6 hodinách od mé ranní aplikace cítila také :)
Úplně na začátku se mihla jemná růžová svěží růžička (okamžitě se mi vybavila Paul Smith Rose), ale zanikla v oparu vzdušné lehce zakouřené pryskyřice. Vůně se začala velice rychle vytrácet, naštěstí chytla druhý dech a k pryskyřici se přidala zemitě sladká (ale jemná) pačuli s růží - tentokrát sytou a lehce kořeněnou. Celek je takový "nadýchaně polštářový". Je povedená, to ano, výdrž by taky šla, ale intenzita je velmi výraznou slabinou.
Mohla by být krásná, kdyby byla ochotná otočit se ke mně čelem. Takhle si ji mohu jen představovat. V jemné kadidlové mlze má rozpité kontury, ale někde tam je: růžový olej, pačuli s vůní černozemě, nakysle svíravé bobulky koření, jemná kůže.
A kde je růže?
Možná přikrytá pižmem jako pláštěm neviditelnosti, jen tu a tam probleskne spíš v podobě růžového oleje. Sillage i výdrž tak zanedbatelné, že se tomu nechce věřit.