...delikátně mazlavokrémové,
podprahově sofistikovaně živočišné,
teplé a současně
nepřímo chladivé přítomnou, vším prostupující bezgravitační distingovaností.
Elegantní požitkářka v teplé, hutně mýdlové koupeli
(kdy mýdlo se v dlaních stává spíše hustým krémem a celou lázeň zabarvuje do matně bělavých odstínů)
...jsou tam dusné, nenápadně mikroskopicky již zasychající kytky,
tlumeně živé zeleno,
dřevitost rozmočená do bezvládnosti,
nepatrná větrovost/průtahovost silic z jehliček jalovce a z kuliček pepře.
Někdo by mohl říci, že to voní jak vintage mýdlo v babiččině prádelníku na naškrobeném prádle se zbytky slunečního tepla, no,
mně to vyhovuje asi.
...myslím, že když bych měla na sobě tuto vůni, nikdo mě nebude otravovat zbytečnými a plytkými kecy
(musím zkusit víckrát, ale mé sympatie tato vůně má)
Každá milovnice starosvětských, absolutně nesladkých květinových chypre zná Eau de Soir. Přivítá vás citrusovými, až kovově ostrými aldehydy, drceným pepřem a jalovcem. Ve srovnání se Soir de Lune tak už dojem horské tůně s ledovou, křišťálově čistou vodou vyvolává od první chvíle. Jen tady nám okolí zdobí jehličnany a obrovské zaprášené balvany.
A zatímco Soir de Lune je z květinového hlediska hlavně o mimóze, kosatci a především o růži, květiny v Eau de Soir jdou jednoznačně do zelena (šeřík, konvalinka, jasmín), což v kombinaci s navlhlým mechovým základem a zemitými tóny pačuli působí někdy docela omamně, jak jde vůně do prostoru. Každopádně to nic nemění na tom, že se jedná o jeden z nejpovedenějších mainstreamů s vynikající výdrží vůbec.
...delikátně mazlavokrémové,
podprahově sofistikovaně živočišné,
teplé a současně
nepřímo chladivé přítomnou, vším prostupující bezgravitační distingovaností.
Elegantní požitkářka v teplé, hutně mýdlové koupeli
(kdy mýdlo se v dlaních stává spíše hustým krémem a celou lázeň zabarvuje do matně bělavých odstínů)
...jsou tam dusné, nenápadně mikroskopicky již zasychající kytky,
tlumeně živé zeleno,
dřevitost rozmočená do bezvládnosti,
nepatrná větrovost/průtahovost silic z jehliček jalovce a z kuliček pepře.
Někdo by mohl říci, že to voní jak vintage mýdlo v babiččině prádelníku na naškrobeném prádle se zbytky slunečního tepla, no,
mně to vyhovuje asi.
...myslím, že když bych měla na sobě tuto vůni, nikdo mě nebude otravovat zbytečnými a plytkými kecy
(musím zkusit víckrát, ale mé sympatie tato vůně má)
Vintage verze: Vůně pro starou dámu - kombinace těžkých kytek, pačuli, koření a větvičníku.
Reformulovaná verze: Krásná hladká chypre v podobě kombinace bílých květin, jemné zeleně a uhlazeného větvičníku.
Každá milovnice starosvětských, absolutně nesladkých květinových chypre zná Eau de Soir. Přivítá vás citrusovými, až kovově ostrými aldehydy, drceným pepřem a jalovcem. Ve srovnání se Soir de Lune tak už dojem horské tůně s ledovou, křišťálově čistou vodou vyvolává od první chvíle. Jen tady nám okolí zdobí jehličnany a obrovské zaprášené balvany.
A zatímco Soir de Lune je z květinového hlediska hlavně o mimóze, kosatci a především o růži, květiny v Eau de Soir jdou jednoznačně do zelena (šeřík, konvalinka, jasmín), což v kombinaci s navlhlým mechovým základem a zemitými tóny pačuli působí někdy docela omamně, jak jde vůně do prostoru. Každopádně to nic nemění na tom, že se jedná o jeden z nejpovedenějších mainstreamů s vynikající výdrží vůbec.