Při prvním seznámení s exkluzivní řadou jsem "věděla", že jeden z těch elegantních flakónů si chci odnést s sebou. Jenže který? Nepamatuji si přesně, kolik jich bylo tehdy v Praze k očichání, ale hádám cca 10, líbily se mi opravdu všechny. Na Mitzah jsem ještě nebyla zralá (dneska mě to pochopitelně mrzí) a nakonec mi zůstala na miskách vah trojice Grand Bal, Granville a Gris Montaigne. Všechny 3 jsou krásné, každá jinak. Vybrala jsem si Gris Montaigne, ve které je všechno v pro mě dokonalém souladu a vždycky, když k ní přivoním, usměju se.
Nějakou dobu jsem ji nosila denně, pak občas a nakonec jsem ji "uložila do archivu" a tak trochu na ni zapomněla. Před cca 5 lety jsem při návštěvě jednoho muzea zacítila něco krásného na elegantní dámě a bylo to tak pěkné, že jsem se osmělila jí parfém nejen pochválit, ale i vyzvídat, který to je. Její odpověď mě pobavila.
Ano, hodnotu toho, co jsme měli, často oceníme, až když to nemáme. V tomhle případě stačilo jen sáhnout do archivu. Od té doby není týden, abych si tuhle krásku nepřipomněla. Je chladná, jako by to ani nebyl Dior. Je velmi elegantní. Jemně slaná, růžová, prachově dřevitá. Pačuli nádherně sladěné s květinami, vůbec nic nedominuje. Má výdrž, ale drží se spíš hodně blízko. Takže ideál do korporátu, do divadla, do peřin...
Letos jsem ho doplnila sprchovým gelem a musím pochválit úžasnou intenzitu. Pár kapek provoní mě i celou koupelnu.
Gris Montaigne - Bergamotová kôra, citrusová stopa, k tomu slaný tón, človek čaká podvedome na Tequilu...ale našťastie nič, takto to proste drží. Slaný, ľahko drevitý bergamot. Veľmi príjemné, osviežujúce, šťavnaté. A dlho drží.
Gris Dior (okt. 2018)- ako predošlý Gris Montaigne, slano-bergamotová, príjemná, nenápadná, zato luxusná pánska vôňa.
S většinou vůní z privátní kolekce mám problém ve smyslu, že se mi sice líbí, ale v kontextu exkluzivek mi nepřijdou zase až tak výjimečné. Do téhle kategorie spadá i Gris Montaigne, jejíž vyjímečnost spočívá pouze v tom, že je to elegantní růžová vůně, po které můžete sáhnout v případě, že potřebujete něco jen o kapku kvalitnějšího než mainstreamový Chanel, dobře pochopitelného a nepřeplácaného i pro parfémově nepolíbené okolí.
Začíná svěžím bergamotem, bezprostředně následovaný malinovou tureckou růží s jemně kořenitými podtóny. Po rozvonění pak růže díky moc pěkně zapracovanému pačuli dostane nádech moderní chypre a pookřeje díky pryskyřičnatým tónům "prachové" ambry. V další fázi díky špetce santalu dokonce nabere podobu krémového mýdélka. Jen ten cedr v dojezdu, zapudrovaný pižmem, má malinko sklony k tužkovým odřezkům, přesto je to pořád elegantní.
Při prvním seznámení s exkluzivní řadou jsem "věděla", že jeden z těch elegantních flakónů si chci odnést s sebou. Jenže který? Nepamatuji si přesně, kolik jich bylo tehdy v Praze k očichání, ale hádám cca 10, líbily se mi opravdu všechny. Na Mitzah jsem ještě nebyla zralá (dneska mě to pochopitelně mrzí) a nakonec mi zůstala na miskách vah trojice Grand Bal, Granville a Gris Montaigne. Všechny 3 jsou krásné, každá jinak. Vybrala jsem si Gris Montaigne, ve které je všechno v pro mě dokonalém souladu a vždycky, když k ní přivoním, usměju se.
Nějakou dobu jsem ji nosila denně, pak občas a nakonec jsem ji "uložila do archivu" a tak trochu na ni zapomněla. Před cca 5 lety jsem při návštěvě jednoho muzea zacítila něco krásného na elegantní dámě a bylo to tak pěkné, že jsem se osmělila jí parfém nejen pochválit, ale i vyzvídat, který to je. Její odpověď mě pobavila.
Ano, hodnotu toho, co jsme měli, často oceníme, až když to nemáme. V tomhle případě stačilo jen sáhnout do archivu. Od té doby není týden, abych si tuhle krásku nepřipomněla. Je chladná, jako by to ani nebyl Dior. Je velmi elegantní. Jemně slaná, růžová, prachově dřevitá. Pačuli nádherně sladěné s květinami, vůbec nic nedominuje. Má výdrž, ale drží se spíš hodně blízko. Takže ideál do korporátu, do divadla, do peřin...
Letos jsem ho doplnila sprchovým gelem a musím pochválit úžasnou intenzitu. Pár kapek provoní mě i celou koupelnu.
Gris Montaigne - Bergamotová kôra, citrusová stopa, k tomu slaný tón, človek čaká podvedome na Tequilu...ale našťastie nič, takto to proste drží. Slaný, ľahko drevitý bergamot. Veľmi príjemné, osviežujúce, šťavnaté. A dlho drží.
Gris Dior (okt. 2018)- ako predošlý Gris Montaigne, slano-bergamotová, príjemná, nenápadná, zato luxusná pánska vôňa.
S většinou vůní z privátní kolekce mám problém ve smyslu, že se mi sice líbí, ale v kontextu exkluzivek mi nepřijdou zase až tak výjimečné. Do téhle kategorie spadá i Gris Montaigne, jejíž vyjímečnost spočívá pouze v tom, že je to elegantní růžová vůně, po které můžete sáhnout v případě, že potřebujete něco jen o kapku kvalitnějšího než mainstreamový Chanel, dobře pochopitelného a nepřeplácaného i pro parfémově nepolíbené okolí.
Začíná svěžím bergamotem, bezprostředně následovaný malinovou tureckou růží s jemně kořenitými podtóny. Po rozvonění pak růže díky moc pěkně zapracovanému pačuli dostane nádech moderní chypre a pookřeje díky pryskyřičnatým tónům "prachové" ambry. V další fázi díky špetce santalu dokonce nabere podobu krémového mýdélka. Jen ten cedr v dojezdu, zapudrovaný pižmem, má malinko sklony k tužkovým odřezkům, přesto je to pořád elegantní.