Pokojík je obložený měděnkovými tapetami, obnažená žárovka v reznoucí objímce se houpe sem a tam jako Foucaultovo kyvadlo.
Stíny na stěnách se podobají tažným ptákům.
Pozoruji je maličkým monoklem v kostěném rámečku, sklíčko je dokonale vybroušeno, vzdálené předměty se jeví ještě vzdálenějšími, ty na dosah jsou na dotek.
Bělostné houbičky uhnízděné ve skleněné dóze od cukrátek se vlní ve stejném rytmu, v němž v okruzích plují stínově měděnkoví ptáci.
Miluju.
Miluju je.
Miluju je všechny.
Miluju mycelium žijící ze lžíce éterického šampaňského denně, přimykající se k iluzi svobody vně jejich skleněné říše.
Dívám se sama na sebe ve vlastním soumračném stínu.
Dřevěná podlaha je vlhká, barví mé bílé punčochy podobně, jako to umí párou změkčené cibulové slupky.
Moje duše je podobná zrajícímu durianu, miluju ho, nenávidím ho, cti jedno pravidlo - nikdy si ho neber domů.
Až příliš připomíná, že duše není kaviár...
Tohle je Patchouli Magnetik teď, v tom zvláštním podzimně jarním vlhkém počasí; vůně vlahá, houbičková, je v ní teplo, lehounce tlející teplo, takové hmatatelné, tělesné, opravdu v té vůni cítím durian a tóny šampaňského a ušlechtilých kvasinek... Mám pocit, že za suchého tepla/horka se bude chovat, tvářit jinak, bude ovocnější, líbivější...
Na túto vzorku som sa dlho odhodlávala - predsa len pačuli rovno v názve - a robila som chybu. Je to nádherná kombinácia broskyne, gardénie, benzoinu a santalu, ktorá by ale bez toho pačuli bola nudná. Ten tón tomu dodáva hĺbku a - totálne paradoxne - akúsi až skoro zákuskovú jedlosť. Palec hore.
...hmmm! Lahodné v milionu chutí...
Luxusně houbičková - až animálně - GARDENIE
(uááá, ještě lepší houbičky než v Cruel Gardenia Guerlain).
A pod onou živočišnou lascivností sotva znatelně, leč přítomně lapá po dechu hebká broskev vyhlazená do našlehaného hedvábného krému, v němž se sem tam objeví mikropilinky bílé čokolády.
Pomalinku, nenápadně vůně houstne, zpomaluje, ubírá na světlých tónech -
jakoby někdo štětcem od tmavých barev začal míchat smetanu...
...to pačuli za gardenií leze pod pokrývky, přetahuje plédy sobě i gardénii přes hlavu, aby nikdo neviděl, co se tam děje, aby jim nikdo nebral hutně sálající soukromí.
...živočišnost ve flakonu...
Normálně ta barva flakonu, jsem prvotně myslela, že je úplně pitomě mimo.
Ale není.
Ta vůně jde "na krev"...
...prostě se nestydí a rozbalí to,
narovinu a s přímým pohledem řekne, co chce!
TEĎ
Sprostá, krémová gardenie, líné, rozmazlené macho pačuli, mléko, smetana, pár čoko drobků a broskový dech.
Narkotické mazlavo.
((nee, že by to bylo podobné, ale napadají mě vůně - Ligno(houževnaté pačuli, černé, sexy), Concrete(mléčná živočišnost), Cruel Gardenia(poctivá gardenie), takže mix toho nejlepšího z nich))
...jo, a ten závan asfaltu x motorky x deště tam mám taky. Ale pouze pár vteřin ze začátku a v mžiku se tenhle mix přetaví spíše do nasládlého odéru motorového oleje ulpělého na sluncem horké paži a
a pak už je to, co jsem psala odshora...
https://www.youtube.com/watch?v=zs3GHfFZpic&list=RDMtUT3XDYy50&index=38
...nevidím důvod, proč by se muži měli dívat na jinou ženu, když do místnosti
vejdu
já...
Elisabeth Taylor
Já.
V domečku pro panenky.
Říkejte mi třeba... Nora.
Pokojík je obložený měděnkovými tapetami, obnažená žárovka v reznoucí objímce se houpe sem a tam jako Foucaultovo kyvadlo.
Stíny na stěnách se podobají tažným ptákům.
Pozoruji je maličkým monoklem v kostěném rámečku, sklíčko je dokonale vybroušeno, vzdálené předměty se jeví ještě vzdálenějšími, ty na dosah jsou na dotek.
Bělostné houbičky uhnízděné ve skleněné dóze od cukrátek se vlní ve stejném rytmu, v němž v okruzích plují stínově měděnkoví ptáci.
Miluju.
Miluju je.
Miluju je všechny.
Miluju mycelium žijící ze lžíce éterického šampaňského denně, přimykající se k iluzi svobody vně jejich skleněné říše.
Dívám se sama na sebe ve vlastním soumračném stínu.
Dřevěná podlaha je vlhká, barví mé bílé punčochy podobně, jako to umí párou změkčené cibulové slupky.
Moje duše je podobná zrajícímu durianu, miluju ho, nenávidím ho, cti jedno pravidlo - nikdy si ho neber domů.
Až příliš připomíná, že duše není kaviár...
Tohle je Patchouli Magnetik teď, v tom zvláštním podzimně jarním vlhkém počasí; vůně vlahá, houbičková, je v ní teplo, lehounce tlející teplo, takové hmatatelné, tělesné, opravdu v té vůni cítím durian a tóny šampaňského a ušlechtilých kvasinek... Mám pocit, že za suchého tepla/horka se bude chovat, tvářit jinak, bude ovocnější, líbivější...
Na túto vzorku som sa dlho odhodlávala - predsa len pačuli rovno v názve - a robila som chybu. Je to nádherná kombinácia broskyne, gardénie, benzoinu a santalu, ktorá by ale bez toho pačuli bola nudná. Ten tón tomu dodáva hĺbku a - totálne paradoxne - akúsi až skoro zákuskovú jedlosť. Palec hore.
...hmmm! Lahodné v milionu chutí...
Luxusně houbičková - až animálně - GARDENIE
(uááá, ještě lepší houbičky než v Cruel Gardenia Guerlain).
A pod onou živočišnou lascivností sotva znatelně, leč přítomně lapá po dechu hebká broskev vyhlazená do našlehaného hedvábného krému, v němž se sem tam objeví mikropilinky bílé čokolády.
Pomalinku, nenápadně vůně houstne, zpomaluje, ubírá na světlých tónech -
jakoby někdo štětcem od tmavých barev začal míchat smetanu...
...to pačuli za gardenií leze pod pokrývky, přetahuje plédy sobě i gardénii přes hlavu, aby nikdo neviděl, co se tam děje, aby jim nikdo nebral hutně sálající soukromí.
...živočišnost ve flakonu...
Normálně ta barva flakonu, jsem prvotně myslela, že je úplně pitomě mimo.
Ale není.
Ta vůně jde "na krev"...
...prostě se nestydí a rozbalí to,
narovinu a s přímým pohledem řekne, co chce!
TEĎ
Sprostá, krémová gardenie, líné, rozmazlené macho pačuli, mléko, smetana, pár čoko drobků a broskový dech.
Narkotické mazlavo.
((nee, že by to bylo podobné, ale napadají mě vůně - Ligno(houževnaté pačuli, černé, sexy), Concrete(mléčná živočišnost), Cruel Gardenia(poctivá gardenie), takže mix toho nejlepšího z nich))
...jo, a ten závan asfaltu x motorky x deště tam mám taky. Ale pouze pár vteřin ze začátku a v mžiku se tenhle mix přetaví spíše do nasládlého odéru motorového oleje ulpělého na sluncem horké paži a
a pak už je to, co jsem psala odshora...
https://www.youtube.com/watch?v=zs3GHfFZpic&list=RDMtUT3XDYy50&index=38
...nevidím důvod, proč by se muži měli dívat na jinou ženu, když do místnosti
vejdu
já...
Elisabeth Taylor