Cabochard (Eau de Toilette) Grès

Cabochard je pro mě detox od všech složitostí parfémových i životních. Studenou sprchu s citrusovým mýdlem střídá štiplavý dým pálící se suché šalvěje určené k očistnému vykuřování. A teď už ven, nemusí to být zrovna do lesa, podzimní brouzdání ve vlhkém spadaném listí je příjemné i ve městě. Na zápěstí voní tahle paličatá vůně teple, po zelených ořechových slupkách, vetiveru a semiši. Sundám si koženou rukavici a pohladím pejska, je čas vrátit se domů.

První počich mi málem vyrazil oči z důlků a čichové buňky z nosu ....fakt síla!!! Ovšem na ten druhý je to opravdu echt kožená chyprovka. Kůže hraje jednoznačně prim, pouze chvílemi se snaží prosadit nějaké hodně hořké býlí (pelyněk nebo něco podobného) a lehce ohořené dřevo. Pokud někomu tahle vůně sedne, musí to být krása....

Jako mají Etat Libre svého tlustého elektrikáře tak má Grés vyuzenýho silničáře,úplně ten asfalt cejtim,čerstvě položenej ,černě se lesknoucí na štěrkovým podloží,aby to dělňasovi šlo pěkně od ruky ,zapálí si další spartičku ve tvrdym,retko přilepený na spodním rtu,kouř vzlíná do očí a slzí,potí se,kapky mu stíkají skrz obočí,je to celé rozostřené živočišné,evokuje mi to jang k parfému Paloma,zaprášenější chlapáčtější verzi

Jako malé dětičky jsme měli v ulici hezkou zábavu. Našli jsme si starý térový papír čili térák, a z dohledu rodičů jsme pálili ohníček. Ó, to byl krásný smrad, hustý žlutohnědý dým štípal do očí a valil se po okolí, na prutech jsme něco opékali až do chvíle, kdy nám to jakýsi zlý dospělák zatrhl. Už tehdy jsem mohla vědět, že mi vůně připomíná Cabochard, kdybych ho znala, on už totiž pár let existoval.
Nacpaná fajfka, zakouřená kůže, les a zelený mech, vyleštěné parkety, jádrové mýdlo, to všechno se v něm dá najít, silná vůně, těžko nositelná každý všední den… Flakón má jednoduchý a krásný a za minimální peníz musel na poličku, i kdyby jen ze sběratelských důvodů. Na nošení mu zatím dávám čas, zvykám si na něj, na téráka.