Recenzí přibývá, fotky jsou "tajné" prý až do 27. srpna, ale podstatná část receptury už je venku díky popisům privilegovaných influencerů, kteří mají k dispozici testery.

Prodej údajně začne v srpnu v Číně a v září v Evropě. Tak se necháme překvapit, kdy dorazí do Prahy.

Kdo zná L'Heure Bleue (1912), ví, jaké pocity vyvolává. Modrá hodina je ten večerní čas, kdy slunce zapadlo za obzor, ale obloha ještě nezčernala. Spousta květin právě v téhle hodince vydává jinou vůni, ale hlavně se mění naše vnímání, zrak přestane odvádět část pozornosti a čich se naopak zbystří.

Zatímco Après L'ondée je průzračná a lehce třpytivá "studánková víla", jak ji nazvala Andry, L'Heure Bleue z velmi podobných složek vyčarovala vznešenou vůni starých dobrých časů. Pokud si představíte něžnou Guerlinade a k tomu přidáte sladce větrovou vůni anýzu, karafiát a poctivé "aldehydové mýdlo", máte Modrou hodinu.

Rozumím tomu, že si ji zas a znova kupují milovníci klasiky, zatímco firma chce zacílit prodej na jiné. Vizuálně i obsahem. Ale obávám se, že původní verzi s příchodem nové asi ukončí. A nová verze se podle recenzí dost liší od originálu.

Co o ní píší?

Vanilku a kosatec nám ponechali. Což je ovšem logické, je nejde zcela vynechat. Bergamot je výraznější, neroli působí moderněji a charakteristický anýz je měkčí. V srdci dominuje kosatec, který je květinovější, máslovější a uhlazenější než dřívější zemitý, kořenitý kosatec s minerálním nádechem. Růže a fialka jej pouze jemně doprovázejí. Po několika hodinách se obě verze přibližují. Základ z pižma a vetiveru je teplý, nesladký a drží těsně u pokožky. Autorka popisu na https://hellobeautyblog.com/ oceňuje technické provedení, které podle ní ale postrádá zvláštnost a emocionální hloubku původní kompozice.

Druhá větší recenze je od Jekatěriny (aromablog). Jí úvod připomíná nadýchaný marshmallow rozpuštěný ve vodě z pomerančových květů, bělokvětou sladkost okamžitě rozfouká čerstvý vítr plný zeleně a vlhkosti. Samotným srdcem i podstatou kompozice je čistý, „bílokošilový“, naškrobený kosatec. V závěru se k němu přidá lžička rozpouštějící se vanilkové zmrzliny a příjemné tělesné teplo. Vůně je podle ní moderní a současná – minerální, decentně kosmetická a lehce gurmánská. Působí velmi mladistvě. Materiálovou paletou je nezaměnitelně guerlainovská, ale bez přímých odkazů na slavné vůně minulosti. A ještě upřesňuje zmínky o „ozonovém akordu“ v oficiálním popisu. Jde o Cascalone – molekulu společnosti Firmenich - která dokáže dodat chladivost.

Její shrnutí mě úplně nepřesvědčilo, že se jí líbí:

"Pro koho je? Pro ty, kteří se s Guerlain teprve seznamují – pro generaci, která přišla po Shalimar L’Essence a možná se vůbec poprvé obrací k téměř dvousetleté značce."

Moje zvědavost je přesto veliká. Můžu být překvapená asi jen pozitivně.

A flakón je přesně podle mého gusta!