Tuhle vůni byste pravděpodobně v dnešní záplavě nikovek přehlédli, přesto se s ní pojí jedna taková menší zajímavost. Podle www.parfumo.de v ní totiž jako v jedné z prvních vůní vůbec byla použita parfumérem Alberto Morillasem molekula Paradisone, vyvinutá ve Firmenich. V podstatě se jedná o dále rozpracovaný hedion, vám známý pravděpodobně z Kenzo Flower, který připomíná vůni citrusů a jasmínu. V tomto případě prý byly květinově-ovocné tóny rozvinuty i o vůni čaje a tabáku.

No a jak to vypadá v reálu? Ano, voní po ledově svěžích citrusech a jasmínovém čaji, ovšem nechápu, proč se s tím tak patlali, když to trvá jen pár minut. Tím hlavním, kolem čeho se Carita točí, je totiž růže s mandlovým marcipánem (otočník). Zprvu je svěží, s ovocným nádechem, postupně však v kombinaci s fialkou začne připomínat vůni čerstvé rtěnky a jemného pudru. Člověk by už skoro jásal nad tou krásou, jenže to by po dvou hodinách nesměl nastoupit pižmovo-ambrový ocásek "eau de prádelna", který to celé zabije.