Černo rybízové hody, antiperlová máta, zelené rybízové listí a jehličí. Taky jalovcová větrovost, světlé kadidlo a kůra stromů. A po pár dnech nošení jsem v ní ještě našla krůpěje světlého akátového medu.

I když je horko a nepršì, zahrada zůstává pořád rajská. Odcizenì velkým městem na tebe vyzradì splývavé šaty a laskonková pleť. Procházìš se bosá, naklánìš se ke květům. Keřìk rybìzu tě pozoruje stým a jednìm temně inkoustovým okem. Jsi tak jiná a přesto pořád nevinná. Rukama bloudìš mezi šeptajìcìmi listy, ochutnáváš trpce nakyslé masité plody, překvapuje tě jejich tlumeně sladký dozvuk. Když pokládáš do vlìdného stìnu natrhanou mátu a šalvěj, zatouláš se do dětstvì. Tehdá jsi z mentolových ovocných bonbónů s pomocì babiččina hmoždìře vyráběla kouzelný vìlì prach.
Vůňe podprahově mátově chladivá, lehce zemitá i prašně pudrová, ovocná a čistá. List i plod černého rybìzu protančì celou kompozicì. Kamarádka Ungu od Bahfamsn. Za mě spìš ovocná kadidlovka. Spojenì chypre a cassisu má slušný potenciál.