Dozrávající jahody pokrájené na rozložených okvětních plátcích a zelených lístcích pivoňky, jen zlehka poprášené sladkým pepřem smíchaných s prachovým pižmem. Po rozvonění se role otočily - jahody se schovaly za pivoňku a přidalo se malinké množství zelené lilie. A na ně se snesl ambrodřevitý prach, který postupně lehce zkrémovatěl. Nenápadná elegance, která nemá potřebu na sebe hlasitě upozorňovat.

Tak mě přece dostali. Ovocně květinová vůně. Quentin Bisch. A Akigalawood.
Krémové ovoce s pikantním pepřem, ano, je tam jahoda, ale k ní i něco šťavnatě tropického. Není to přeslazené a toho ovoce je jen decentní množství. Důležitější jsou květiny – pivoňka a nazelenalá lilie, v santalovém a ambrovém krému. Celé to působí elegantně a vůbec ne nepříjemně synteticky, krásně to splyne s kůží.