Včera jsem měla možnost seznámit se s celou kolekcí Dioriginals. Podle popisu na webu jsem si nedělala žádné - ani pozitivní - předsudky, stanovila jsem si předem jenom pořadí, v jakém chci zkoušet. Stejně byly i seřazené v obchodě, takže to asi mělo logiku.
Měla jsem víc adeptů na možnou koupi a kupodivu mezi nimi nebyla Diorama. Tedy nebyla na prvních dvou místech, protože originál Edmonda Roudnitsky jsem nikdy neměla šanci očichat. Spíš jsem tipovala Diorling nebo Dioressence. Nechám teď stranou všechny ostatní krasavice a pověnuju pár slov důvodu, proč jsem si Dioramu nechala na konec a proč šla ke mně bydlet právě ona.
Ano, budeme kamarádky.
Chyběl mi Grand Bal (bergamot, jasmín, pomerančový květ, ylang ylang, santal).
Jasmin des Anges mi GB nenahradil, a to ani ve verzi Esprit (on by to dokázal, ale poměr ceny k tomu, jak ho hodnotím, nevyšel ideálně), navíc i přes to, jak je nádherný, za chvíli bych stejně zas čmuchala jinde.
Kurkdjian zachoval Dioramě i její méně líbivé, lehoučce živočišné stránky.
Podle recenzí je prý slabá, tak to mě rozesmívá. Na ruce mnoho hodin a na oblečení celý den. To fakt není málo. (to samé mimochodem dokázala i Dune, celý den na tričku jasně znatelná).
Ale ne, nevybrala jsem si Dioramu jen jako náplast za chybějící Grand Bal. Není to náhradnice. Je to - pro mě - její nástupnice. Má ducha doby, ducha pana Roudnitsky, ale taky je současná.
Má v sobě poctivost složek, větvičník je opravdový, stejně jako i špetka hřebíčku se skořicí jsou pocitově poctivé. A bílé květiny jsem sice v INCI nenašla, ale jejich iluze je naprosto skvostná.
Vůbec mi nevadí, že oproti původní receptuře chybí ovoce. Nevnímám ho tam a stačí mi ovocný nádech ylangu a tuberózy. A pelargonie s kořením dodává lehkou pikantnost aniž by zahřívala.
Nerozplizlo se to do (předem marné) snahy zavděčit se všem, v tom nejlepším slova smyslu je důstojná, dospělá, komplexní a odvážná.