Testuji z flakónku z roku 1996. Docela hodně se odpařil, nebyl otvíraný a není zkažený.
Když se vyráběla původní Dune, ještě jsem nechápala její půvab. Zatímco moje mladší sestra už nosila ty nejhezčí devadesátkové květinovky, já jsem objevovala Chanson d'Eau, mojí první dospělou vůní byla Acqua di Giò a prvním Diorem Tendre Poison (ostatní Poisony mi nevoněly).
Když jsem četla později po roce 2000 ty nadšené chvalozpěvy na devadesátkovou produkci Dioru a postupně ji zkoušela, bohužel byly tyhle parfémy (i vícekrát) reformulované. K Dune jsem se dostala někdy kolem roku 2020 a vůbec jsem v tom necítila, jak kdysi voněla. Nic, žádná "duna". V mojí miniaturce je poměrně sladká kompozice s rozeznatelnou mandarinkou, aldehydy, jasmínem, ylangem, vanilkou, hřebíčkem a santalem. Víc toho nerozeznávám. Ráda bych u někoho objevila nezkažený flakón z devadesátek a vyzkoušela pořádně.