Ensang Noir L'Entropiste

...vezměte prachovou labutěnku, jemně s ní zatřeste a
kolem ní a i kolem vás se ve vzduchu začnou vířit nano částečky vlahého pudru,
s vláčně měkoučkými mýdlovými bublinami s ultra delikátní naovocnělostí
(oscilující na hraně luxusní bonbónkovitosti),
a v něm je ukryta píseň bezgravitačně nadýchané pěny z růží se smetanovo jahodovým laděním.
Zpočátku se vůně tváří téměř naivisticky, velmi líbivě,
ovšem po chvíli si začínám uvědomovat nastupující podprahový kovový nápěv/
teplý, hřejivě hladký kovový tón obalený v mohérovém oparu z prachových pryskyřic.
...vůně téměř nepolapitelná - jako jiskřičky tančící nad plameny ohně.
A po dalších minutách dostává kompozice zvláštní tón,
jako bych se začala nenápadně dusit jistou, nově se objevivší plností.
Plností hebkou, ale pocitově drhnoucí - to možná
napřed
hladká dlaň přejíždí po kvalitním listu papíru, aby
pak
(inkoust?..)
rozskřípaným
hrotem
přímo
na
aortu
jedna
rána
přesně
mířená -
se
strachem
nikdy
do
holportu,
bolestí
nikdy
zlomená -
jen její oči...
...ty oči
tiše
dlouze
vypráví
o
zmrazcích
ledového
příboje
srdce,
že
v
hlubinách
duše
nakonec
vždy
roztají...
(...pak může zas jiný brk do indiga svého nitra namočit,
a nový příběh začít psát,
nový život
začít
žít...)
((Fleur Danger je chladivý kov a maliny, jemně futuristický
Ensang Noir je teplý zaprášený kov, papír a růže s jahodami, jemně melancholický, a pak i
mléčný rybíz s mydlinovými bublinami))