Térová vůně březové kůry, černé hladké kůže, suchého pačuli, ještě suššího ostrouhanotužkového cedru (dominantní složka) a s mlžným oparem lékárenského oudu. Strohá, jaksi moderně minimalistická, v tmavých odstínech, ostrých hranách. Působí nesladce, ale když se na ni člověk zaměří, za tou drsností se najde nádech kakaa a santalového prachu. Ale jenom nádech. Vyloženě pánská záležitost. Zjednodušená a osekaná Serge Noire, pokud bych se měla pokusit přirovnat. Motorkářská.

A poté, co tohle slavnostně napíšu, se celé to dřevito zaleje karibským rumem. A ve mně vyvolá zmatek. Připomíná to Straight to Heaven a co je horší - je to lepší. Syrovější. Stál se ovšem přikláním spíš k pánské straně, jen už ne tak striktně.