Připravený o iluze hledal smysl života a ztracenou sebejistotu.
Pak jednoho dne potkal JI.
Byla osvěžující jako chladný jarní vánek, půvabná, křehká a temperamentní zároveň.
Nejprve ji chtěl jenom galantně pomoci z nesnází, protože takový zkrátka byl.
Jenže potom poznal i její rodinu.
A ukázala mu i jejich vinici, kde ucítil tu sladce ovocnou, lehce citrusově nakyslou perlivou vůni révy.
Její růžové rty se zvlnily do úsměvu, když si vítr pohrával nejen s okolními travinami a keři, ale i se sukní jejích šafránově semišových šatů, zatímco se ruku v ruce procházeli se bosí procházeli po pěšině a chladná zem je příjemně studila do nohou.
Zdálky uslyšel kostelní zvon, svolávající na mši a tehdy poprvé zatoužil být součástí toho všeho...

Za touto vůní stojí nápad zachytit aroma kvetoucí vinné révy. Německý výraz Geschein se používá v tomto případě pro květenství, které svým tvarem už připomíná uspořádání zralých bobulí.
Vinná réva kvete jen krátce a voní velmi jemně. A právě tuto pomíjející vůni za jarní noci se stříbrným měsícem v úplňku tady máme najít.
Ale je tady nejen kvetoucí réva v chladném svěžím nočním vzduchu, která voní trochu i po růži. Je tu vůně sladkých šťavnatých bobulí, dřevitých stonků a kmínků, zelené trávy ve vinici a chladné zemitosti hlíny. A zdá se, že při noční procházce vinicí je už ve vzduchu příslib budoucího vína.