Začátek gurmánský - čokoláda, skořice, pár kapek koňaku. Postupně suché koření a suchá pačuli - a vůně potemněla a trochu zhořkla. Po plném rozvonění ambrová sladkost smíchaná s teplým kadidlem a stydlivě kroužící suchou květenou. Zvláštní je tón podobající se čerstvě vybílenému sklepu - v kombinaci s ambrou velmi interesantní.... Dlouhý a vytrvalý konec se pak vrátil k suché, až prachové skořici.

měla jsem sice vzorek, ale nějak jsem to popletla asi s jinou vůní a když jsem viděla k prodeji použitý flakon, bez rozmyslu jsem po ní sáhla.. a -
nasládlé pačuli
hřejivá kůže
kožená kombinéza na motorku s úlevou svlečená a pohozená na slunci
ořechové skořápky
a docela příjemná nasládlá vanilka
pomerančový květ cítím teprve až po mnoha hodinách:-O
vůně horkého léta v polích střední evropy. za mě dobrý.

Tak tady se s kwitkem bezvýhradně shodnu. Jak mě klasická Soleil nijak zvlášť neohromila, Grain de Soleil považuju za jednu z nejlepších vůní od Fragonardu vůbec. Jasmín ze Soleil je tu zalitý sladce aldehydovým heliotropinem, který ovšem díky svěžesti pomerančového květu nepůsobí vůbec ulepeně. Rovněž růže tu má k bulharskému olejíčku daleko a je pokrytá vydatnou vrstvou sladké skořice. Má i lepší základ, v němž teplé kadidlo skutečně spolu se skořicí a vanilkou působí příjemně balsamicky.

O tom, že má tahle vůně krásný flakon, jsem věděla dlouho. Zkoušela jsem kdysi Soleil, ale nelíbila se mi. Grain de Soleil, dle strejdy Google Translatora "obilí slunce" (ve skutečnosti zrnko slunce :-) mě ale dostal. Evokuje horké léto na pláži, vůni rozpálené kůže, jemný a nerušivý závan horkem omámených květin na přímořské promenádě. Přiměřeně sladká, prachová, balsamická. Jde do prostoru a drží. Fragonardův majstrštyk.