Má být vůně květináče s bylinkami, které obyvatelé města pěstují na parapetech nebo balkonech. Je to bylinková vůně, kde hraje prim rajčatový list, pro můj nos spíše rajče jako takové, nepoživatelný rajčatový salát.

Všechno všude najednou ... začneme vzpomínkou na zaštipování ,,zlodějů,, vzrostlých rajčatových keřů u babičky na zahradě, prostor opanuje ostré chlupaté kobaltově zelené svěží aroma, míjím vodotrysk zvaný žabka a ochutnávám plody černého rybízu. Nuance citronu, bergamotu, vlhká tupá slábnoucí zelenost pomačkaných listů mě vrací k rajčatovému keři a jeho nezralým plodům. Zeleň se proměňuje díky bazalce a šalvěji,také získává nahořklý kořeněný a průtahový ráz. Následuje drogistická urban fáze. Vzpomínka se rozpadá v rotacích nožů kyjevského mixéru. Bylinky natrhané na balkoně v pátém patře paneláku odevzdaly své vonné silice líně likvidní tekutině kopřivového šamponu. Stačil jeden stisk tlačítka s nápisem Turbo. Vzpomínky se však nevzdávají a vrací se zrající rajče odrůdy Býčí srdce. Nakonec bude utrženo během horkého srpnového odpoledne. Dívka s modrými vlasy umytými DIY šamponem ho položí k terakotovým květináčům vedle pracovních semišových rukavic, do nichž se vepsal nejeden příběh zaprášený hlínou a posvěcený lidskými doteky pečujícími o zeleninové záhony (tato rovina základu vůně je poměrně jemná a zasloužila by více vyniknout).