Bývala jsem taková...
Pro tuhle vůni, ona pro mě...
Před časem, vlastně spíš před nečasem, nečasy tohle někdy způsobí...
Ale pamatuji si to, tu dobu, kdy mi slušela medovost květů a sladké hrušky máslovky, jimiž jen občas prosvitne zlatavý citrusový paprsek, co pohladí zelený samet měkkých fialkových lístků, ty rostou tiše, klidně, mezi kapradinami, kam nikdo nechodí, kam nikdo nesmí...

= medově jasmínové květy + sladké, máslové hrušky + lístky fialek /ne svěží, zelenkavé, ale tmavé, velké, měkce zemité/