Hned na začátku se v podobě záblesku objevila marcipánová pralinka...ale gurmánka to není. Pak už kytice lučních květů, zelené sametové fialkové listy, pár suchých mandliček a jeden dva nesmělé fialkové kvítky....a hlavně sladké seno s nektarem z lipových květů a jemný semiš. Čarovná vůně...
Nevím, co se to se mnou v poslední době děje, ale asi přicházím na chuť zeleným vůním. Pokud jsem takovou Panoramu označila za léto v lahvi, potom L´Amandiere je podobně jako Green jarem ve flakonu přesně, jak to James Heeley slibuje. Mám-li být úplně přesná, zařadila bych ji někam na pomezí jara a léta.
Kromě toho pokud jste se někdo jako já obával hyacintu, tak zbytečně. Žádné zelené květinářství s uhnivajícími kořínky vás tu nečeká, jen jarní alej s bublajícím potůčkem (voda v něm není ledová jako v Unter den Linden, pouze příjemně chladivá), plná vlahé zeleně, která ve vysoké trávě ukrývá hromadu spařených, avšak ještě nevyloupaných nesladkých mandlí.
Kromě ní tu kvete mimóza z Une Fleur de Cassie a tamhle ve stínu leží i stejná otep navlhlého sena - v tomhle ohledu souhlasím s moudjahidine co se týče určité podobnosti v téhle fázi, protože stejně jako v ní se v aleji mihnou i nalíčené rty. Ovšem zatímco ta Malleho je temně fialová, tahle je rozhodně červená.
A dostane se i na tu medově nasládlou lípu. Jenom já ji nemám tak majestátní, spíš menší, čerstvě vysazenou. V tomhle ohledu doporučuju zaměřit pozornost raději na královnu lip Unter den Linden (April Aromatics), která je však v drydownu i díky plumérii a oslazenému čaji Earl Grey daleko víc medovější.
Nicméně i tady od mandlí té mléčně bílé nasládlosti přece jen taky dočkáte, když z nich v základu sloupnete jejich zelenou slupku a ta pustí šťávu. Pořád ale z toho ve srovnání s April Aromatics nebo Byredem vychází jako nejméně sladká a v poměru k Mallemu ne tak omamná a více osvěžující. A rozhodně to neznamená, že by některou z nich mohla nahradit, na to si naštěstí jde vlastní cestou. Zatím nejpropracovanější vůně od Heeley.
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Nastavení koláčků
Nezbytné koláčky
Zajišťují základní funkce webu, bezpečnost a správné zobrazení stránek, bez nich by parfumanie.cz nefungovala správně.
Analytické koláčky
Pomáhají nám pochopit, jak návštěvníci web používají, abychom ho mohli zlepšovat, například anonymní statistiky návštěvnosti.
Marketingové koláčky
Slouží k zobrazování relevantní reklamy a obsahu na základě Vašeho chování na webu.
Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit v nastavení koláčků v patičce webu.
Hned na začátku se v podobě záblesku objevila marcipánová pralinka...ale gurmánka to není. Pak už kytice lučních květů, zelené sametové fialkové listy, pár suchých mandliček a jeden dva nesmělé fialkové kvítky....a hlavně sladké seno s nektarem z lipových květů a jemný semiš. Čarovná vůně...
Nevím, co se to se mnou v poslední době děje, ale asi přicházím na chuť zeleným vůním. Pokud jsem takovou Panoramu označila za léto v lahvi, potom L´Amandiere je podobně jako Green jarem ve flakonu přesně, jak to James Heeley slibuje. Mám-li být úplně přesná, zařadila bych ji někam na pomezí jara a léta.
Kromě toho pokud jste se někdo jako já obával hyacintu, tak zbytečně. Žádné zelené květinářství s uhnivajícími kořínky vás tu nečeká, jen jarní alej s bublajícím potůčkem (voda v něm není ledová jako v Unter den Linden, pouze příjemně chladivá), plná vlahé zeleně, která ve vysoké trávě ukrývá hromadu spařených, avšak ještě nevyloupaných nesladkých mandlí.
Kromě ní tu kvete mimóza z Une Fleur de Cassie a tamhle ve stínu leží i stejná otep navlhlého sena - v tomhle ohledu souhlasím s moudjahidine co se týče určité podobnosti v téhle fázi, protože stejně jako v ní se v aleji mihnou i nalíčené rty. Ovšem zatímco ta Malleho je temně fialová, tahle je rozhodně červená.
A dostane se i na tu medově nasládlou lípu. Jenom já ji nemám tak majestátní, spíš menší, čerstvě vysazenou. V tomhle ohledu doporučuju zaměřit pozornost raději na královnu lip Unter den Linden (April Aromatics), která je však v drydownu i díky plumérii a oslazenému čaji Earl Grey daleko víc medovější.
Nicméně i tady od mandlí té mléčně bílé nasládlosti přece jen taky dočkáte, když z nich v základu sloupnete jejich zelenou slupku a ta pustí šťávu. Pořád ale z toho ve srovnání s April Aromatics nebo Byredem vychází jako nejméně sladká a v poměru k Mallemu ne tak omamná a více osvěžující. A rozhodně to neznamená, že by některou z nich mohla nahradit, na to si naštěstí jde vlastní cestou. Zatím nejpropracovanější vůně od Heeley.