K přesnému popisu od blacviolet v podstatě nemám moc na doplnění. Snad jen že kadidlo tady cítím jako hodně originální, netypické, nasládlé. A vnímám naprosto jasnou spojitost s mojí milovanou Ne m'Oubliez Pas. Vůni slaměnky, křížal, koření... ukrytá vadnoucí růže a pačuliový tón vzdálený líbivému mainstreamu. Kdybych neměla Ne m'Oubliez Pas, tak bych přesně tuhle novinku, která ani trochu nevoní jako novinka (kompliment!), rozhodně potřebovala.

Teď jsem si přečetla po letech domeničinu recenzi na Ne m'Oubliez Pas a usmívám se. Je to jako přenos myšlenek. Nedivím se. Stejně jako v Ne m'Oubliez Pas ona cítila rukopis "dvorního" parfumera od Lutense a jeho nadčasové a mimořádně povedené kreace, já je nemám načichané, ale tady se mi vše propojuje. Je to opravdu moc krásné. Nové vůně tohoto typu jsou pro mě ujištěním, že parfémový průmysl není úplně ztracený.

V hlavní roli kadidlo. Ale nejedná se o jednoduchou kadidlovku kostelního typu. Kadidlo je lehce kouřové zeleným cypřišovým jehličím s dřevem a pryskyřicí. Kolem levituje ještě semišové labdanum, čokoládové pačuli, sušená švestka v kořenitém likéru a okvětní plátky růží, které tam více méně jen tušíme. Lineární, ale s mnoha vrstvami k objevování.