Než jsem se pustila do zkoušení této orientální variace na růži, představovala jsem si nevinnou, křehkou a trochu nudnou růžovou vůni. Budiž mi omluvou, že jsem se předem nepídila po složení a nechala se ovlivnit jen názvem. Ve skutečnosti není ani křehká, nepůsobí nevinně a za nudnou ji také nepovažuji.
Tato vůně je nejprve kyselá a trošku trpce drhnoucí. Cítím šťávu černého rybízu i aroma zelených lístků. Po chvíli vše zesládne květinami a prachovou vanilkou a k této sladkosti se přidá pačuli. Tmavý, zemitý, lehce pryskyřičný tón podpořený větvičníkem.
La Vie En Rose je taková růže nerůže. Vůně květin, ovoce, země i trochy gurmánské sladkosti. Působí příjemně a vyzrále.