Docela zábavný počin, taková ložnicová. Sladší pudrová růže s pižmem, okořeněná římským kmínem a utlumená dřevitým základem. Neprané cíchy vonící po dámském parfému. Nepodobá se klasickým oudo-růžím a ačkoli Cresp v nějakém rozhovoru uváděl, že je v ní pravý oud, já ho tam nevnímám, takže možná stopové množství. Podoba s Marlou Poudrextase, úroveň živočišnosti menší než několikrát reformulovaný Lutesův Kublaj, tedy patrná, ale poměrně mírná.

Je cukrkandlově ovocnou růžičkou s nahořkle semišovým šafránem a špetičkou kmínu, obestřenými kouřovým oparem agarového dřeva. Je sice povedená, ale pro mě osobně asi nejméně zajímavá z celé šestice.