V čem je parfém jiný než ostatní koncentrace?

Podle mě v sobě nese nejvíc z odkazu původního tvůrce. Je méně rozpínavý, méně se tlačí do vnějšího prostoru. Nesnaží se na sebe upozornit za každou cenu. Jeho síla není v hlasitosti, ale v tom, co všechno dokáže sdělit potichu.
Mám různě staré verze, ani jednu úplně současnou, takže vlastně ani nevím, jestli dnešní parfém odpovídá tomu, co znám a používám já.
Co bych ale rozhodně vychválila hned na prvním místě, je jeho neuvěřitelná schopnost odolávat času. Nekazí se. Prostě ne. Při dobrém uchovávání může být i obsah velmi starého flakonku v perfektní kondici. Takže pokud jste sběratel nebo maniak (případně maniakální sběratel), tady se nemusíte příliš obávat vyhozených peněz.

Ještě v dobách, kdy jsem ve verzích tápala a snažila se přijít na to, co a proč mi na Pětce (ne)voní, mě překvapovala blízkost parfému k EdT a naopak jeho rozdílnost od EdP.

Dnes mě na parfému fascinuje především jeho skutečný rozměr.
Parfém je ze všech koncentrací nejméně prostorový navenek, ale přitom má největší prostor uvnitř sebe.

Je v něm něco, co se obtížně převádí do slov. Jakási schopnost být současně důvěrně blízký i neuchopitelný. Není to vůně, která by se předváděla v celé své kráse najednou. Spíš postupně odhaluje detaily, které člověk při předchozím setkání přehlédl. A přitom si stále zachovává svou nezaměnitelnou identitu.
Právě při pokusu popsat tak komplexní vjem si uvědomuji, jak nedokonalým nástrojem je někdy jazyk.
Zastávám názor, že skutečně kvalitní parfém nemá gender. Nedá se o něm jednoduše říct, zda je letní, nebo zimní, sportovní, nebo vhodný „do práce“. Stejně nesmyslné mi připadá určovat věk člověka, kterému by měl slušet.
O Pětce se často mluví jako o babičkovské vůni. Snad stejně často jako o vůni nadhodnocené. Ani s jedním z těchto tvrzení absolutně nesouhlasím.

Je to podobné jako s červenou rtěnkou nebo rudým lakem na nehtech. Nesluší každému, ale rozhodně nelze tvrdit, že sluší jen mladým, starým, blondýnám nebo černovláskám.
Pětka je natolik svá, že ji člověk musí umět nosit. Musí si s ní rozumět.

A možná právě v tom spočívá její nadčasovost. Možná by se dokázala přizpůsobit většinovému vkusu, ale čiší z ní, že to nemá zapotřebí.

Přemýšlím, jestli plevelit pod legendou, jako mladý svišť si totiž doplňuji vzdělání... Zkusím to:
První dojem: Hutná, sofistikovaná záležitost.
Ze začátku je to pro mě těžko popsatelná kombinace. Identifikovala bych asi ylang ylang, pak zavoní mýdlové aldehydy a pod nimi promísené tóny z kosatce a konvalinek. Tak po 20 minutách vykoukne neroli podbarvené pižmem. S pohybem a teplem je vůně intenzivnější. V reklamních textech bývá označována za květinou, ale mně přijde, že si přeskakuje mezi škatulkami, jak se jí zlíbí.
K použití: Zpočátku výrazná, ale ne zas moc. V této intenzitě na mě vydrží cca 2,5 hodiny, pak se stane komornější a vydrží dalších 5 hodin.
Shrnutí: Pro mě vůně pro významný okamžik, vzít si ji jen tak na lítačku ven nebo na nákup, to bych se asi žinýrovala.