Rozkrojená polovina zralého citronu je umístěná pod poklopem. Takový ten "odkladač na načaté citrony". Bývá celoplastový, nebo keramický tácek a skleněný poklop. Tady je ten kulatý minitácek dřevěný, jako prkýnko. Citron sedí pod poklopem na stole, velký, zralý, šťavnatý, ale zapomněli na něj. A jsou vedra. Teploty se blíží čtyřicítce, slunce praží, místnost je pomalu jako sauna. Po týdnu se někdo vrátí a půlku citronu najde napůl zhnědlou, trochu zdrclou, roztekle změklou, pokrytou tlustou vrstvou bílozelené plísně, která se pomalu rozrůstá i na prkýnknový podklad. Poklop odklápěti nebezpečno.

...tmavá,
temná,
olejnatá,
delikátně mazlavá,
jemně ponurá(to vše má, podle mě, na svědomí hyraceum),
a pak,
aby vás to nepřišpendlilo k rozpálenému asfaltu jak bomby prvních dešťových kapek
z pozdně letního dusna,
objevuje se, potichu ale jasně, svěžest -
opatrné citrony, a ano, i ten rybíz, majoránka(když se zaměříte, uvědomíte si je)
jsou přítomny se svým lahodně decentním aromatickým provzdušněním a
nadzvedávají ztěžka dýchající růžový/růže/ pléd alespoň trochu,
náznakem,
snaha dostat do vonné kompozice
- spíše do vonné masti -
pár molekul vzduchu...
...protože vůně se táhne, ne jak slina, ale spíše jak
ohřívaný med a
do už tak zmalátňující skladby se přidává ještě delikátně chlípný jasmín -
větévky zhusta obtěžkané drobnými kvítky barvy slonovinové kosti se svojí typickou,
hedvábně indolickou vůní.
Zpočátku pouze velmi mírně nasládlá, později už jen přirozená chuť jednotlivých ingrediencí, bez cukru.
Vůně je opravdu těžká, ne že by dusila, ale
těžká svojí hustotou, podstatou,
těžká přítomným vnitřním tichem,
je líná,
zdánlivě líná jak šelma,
co jen tak kráčí tmou...
...řekla bych -
nádherné
(nemusíte se vůbec obávat omamnosti, dusivosti, prostorovosti.
Protože vůni ucítíte pouze, když se k navoněné osobě přiblížíte velmi natěsno a při šeptání tajemství do ucha, zaregistrujete temně přitažlivý parfém)