První dojem je perfektně slitá květinová (!) kompozice, podložená živočišným tónem. Po rozvonění přichází příjemný, lehce saponátový závan (pelargonie, mrkev), posléze promísený s pižmovou živočišností. Pak se vše přemění do čistoskvoucí mýdlovo-pudrové podoby, prostoupené muškátovým aroma. Tato a živočišnější poloha se průběžně střídají, živočišná v závěru převládne. Vůni zpracovala Nathalie Feisthauer, jemná saponátovost odkazuje k její pozdější Absinthe Boréale (moje srdcovka), mrkvové tóny zase k Papyrus Moléculaire (Pélargonium mi sedí mnohem víc).
K použití: Vydrží tak 4,5 hodiny, okolí o sobě dává vědět přiměřeně.
Shrnutí: Překvapivá a vlastně zábavná proměnlivost.
Pélargonium je v začátku nesladce zelená, lehce bylinková vůně. Přidává se bergamot s lékárenským nádechem, vybavilo se mi zkoušení vůní od Annick Goutal před mnoha lety, směs něčeho z Les Nuits d'Hadrien, Nuit Étoilée, Mandragore... Po chvíli se rozvoní "kolínská", ne vyloženě osvěžující jako 4711, spíše tlumená a lehce kořeněná. A taky Rive d'Ambre od Forda, perlivá limonáda s nesladkým pomerančem a dřevo. Postupně vůně usychá a díky stále přítomnému bergamotu a vůni lékárny mi nejvíce ze všeho připomíná AA Bergamote Calabria.
Nevím co tady píšete o hořkosti, u mě vítězí mandarinka s bergamotem. Hořkost je velmi mírná, spíše je to elegantní a svěží ovocná vůně, jejíž výdrž je podpořena přídavkem koření a končí cedrovým a pižmovým základem.
Krásná hladká bylinná vůně. Začíná kořenitým kardamomem, jehož sladkost zmírňuje hořký bergamot se šalvějí. Pokračuje vzdušnou růžovou pelargonií a suše dřevitým vetiverem. A končí hřejivou, bylinně nahořklou pryskyřicí s kouřovou kadidlovou stopou, která se uhlazuje pižmem. Výdrž přesahuje 10 hodin. Kolegyně mi parfém chválila.
Chvíle pro zeleninovou svačinku a krátké zastavení v uspěchaném dni. Na měsíčky nakrájená rajčata, zlehka dochucená solí a pepřem, pouštějí svou šťávu na porcelánový talířek. Letní den jako malovaný a voňavý po schnoucích travinách, po bylinkách a nasládlé pryskyřici. Člověk by se až s radostí zasnil … škoda, na emoce a sny není čas. Nebo? Slunce svými teplými paprsky neúprosně narušuje strohost všedního dne a fantazie pracuje na plné obrátky. Být tak jinde, položit si hlavu do mechu a prostě jen být …
Hořkosladká, vzdušná vůně s především dřevitými nuancemi. Chladná lady s upjatou maskou všednosti. Ale přece jenom! Tam uvnitř je něco hřejivého, něco zkroceného …
Když jsem byla malá, chtěla jsem se jmenovat Lenka Šustrová, pracovat ve starobylé lékárně, po večerech psát hororové povídky a bydlet v podkrovním městském bytě s velkým oknem plným muškátů. I o těch muškátech jsem měla jasnou představu: Všechny musely být sytě fuchsiové, protože ty ráda pěstovala moje babička. Navíc mi vždycky tolik voněly a taky se mi líbilo, jak mají krásně sametové lístky. Ráda jsem je malovala starým plnicím perem do památníčku a samozřejmě jsem nikdy nezapomněla do pravého horního rožku napsat rádoby ozdobným písmem: Lenka Š. Když jsem si přivoněla k Pelargoniu, okamžitě jsem si vzpomněla na svou dětskou představu a upřímně, náramně se tím teď bavím, snad i ty památníčky bych našla. A jaký že to horor měl největší úspěch? Jmenoval se "Dej mi moje játra", ale to už je jiný parfém.
Stejně jako blackviolet mi v ní příjemně svíravý bergamot společně se směsí pepře a mrkvovými semínky v první fázi evokuje suchou chilli papričku, rozdrcenou v hmoždíři společně se šalvějí á pár kapkami šťávy z nezralé zelené mandarinky s tím, že já v ní ten nádherný zelený kardamom, který zvýrazňuje chladivou zelenou hořkost, mám už od začátku.
Samotná pelargónii v ní mám částečně mátovou a z části mi vykazuje příbuzenství se sušenou růží, která voní i po citrónech. Kvete na zaprášeném záhonu společně se zemitým kosatcem a fialkou. Ten jediný je udržovaný na rozdíl od okolních trsů suché trávy, kterou se místní zahradník rozhodl spálit opodál společně s klestím. Ano, tohle je nástupce, který je hoden úrovně Iris Nazarena.
Krásně pikantní úvod s pepřem, který svou štiplavostí připomíná suché čili papričky čerstvě rozdrcené v hmoždíři, s bylinkami, hlavně hořkou šalvějí a meduňkou, která voní po citrónech, zelených lístcích a dřevitých stoncích, asi tak, jako když se snažím jejich nekontrolovaně se rozrůstající se trsy vytrhávat i s kořínky, aby mi nezadusily sousední bylinky.
Samotná pelargónie se objeví nejdříve se svěžím zeleným kardamomem, aby po nějaké chvíli ukázala svou příbuznost s růží. Připadá mi jako šípková růže, jejíž okvětní lístky jsou už usušené, a taky jako samotné šípky, rozmačkané, s dužinou plnou malých zrníček, vonící ovocně, ale vůbec ne sladce. Začínám rozumět tomu, proč má tato vůně znázorňovat egyptskou geránii, je suchá a teplá jako z pouště. Suchý a zaprášený je i kosatec, suché a teplé je i dřevo se zakouřeným kadidlem a pryskyřicí, a vetiver je tady taky jako usušená tráva.
Óda na hořkost!
Hořká vůně evokující bylinnou zahradu u lékárny z počátku minulého století. Svěží začátek je prosycen bergamotem a čerstvými bylinkami, mezi jejichž ostrou zelení dominuje šalvěj s mátou. A na lékárenské táře se vrší další ingredience: rozdrcené zelené tobolky kardamomu, černý pepř, kadidlo, to vše se mísí s vůní dřeva. Chladná hořká vůně vyplňuje prostor, je zapotřebí otevřít dveře a vyjít do zahrady. Tam se hořký oblak promísí se štiplavou vůní muškátových listů a karotky, v jednu chvíli zavoní hlínou z čerstvě zrytého záhonu a zjemní se okvětními plátky růže. Z chladivě svěží se vůně stává hřejivou. Kdo to rád hořké, měl by vyzkoušet!
Krásná barva flakónu evokuje Campari...
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
První dojem je perfektně slitá květinová (!) kompozice, podložená živočišným tónem. Po rozvonění přichází příjemný, lehce saponátový závan (pelargonie, mrkev), posléze promísený s pižmovou živočišností. Pak se vše přemění do čistoskvoucí mýdlovo-pudrové podoby, prostoupené muškátovým aroma. Tato a živočišnější poloha se průběžně střídají, živočišná v závěru převládne. Vůni zpracovala Nathalie Feisthauer, jemná saponátovost odkazuje k její pozdější Absinthe Boréale (moje srdcovka), mrkvové tóny zase k Papyrus Moléculaire (Pélargonium mi sedí mnohem víc).
K použití: Vydrží tak 4,5 hodiny, okolí o sobě dává vědět přiměřeně.
Shrnutí: Překvapivá a vlastně zábavná proměnlivost.
Pélargonium je v začátku nesladce zelená, lehce bylinková vůně. Přidává se bergamot s lékárenským nádechem, vybavilo se mi zkoušení vůní od Annick Goutal před mnoha lety, směs něčeho z Les Nuits d'Hadrien, Nuit Étoilée, Mandragore... Po chvíli se rozvoní "kolínská", ne vyloženě osvěžující jako 4711, spíše tlumená a lehce kořeněná. A taky Rive d'Ambre od Forda, perlivá limonáda s nesladkým pomerančem a dřevo. Postupně vůně usychá a díky stále přítomnému bergamotu a vůni lékárny mi nejvíce ze všeho připomíná AA Bergamote Calabria.
Nevím co tady píšete o hořkosti, u mě vítězí mandarinka s bergamotem. Hořkost je velmi mírná, spíše je to elegantní a svěží ovocná vůně, jejíž výdrž je podpořena přídavkem koření a končí cedrovým a pižmovým základem.
Krásná hladká bylinná vůně. Začíná kořenitým kardamomem, jehož sladkost zmírňuje hořký bergamot se šalvějí. Pokračuje vzdušnou růžovou pelargonií a suše dřevitým vetiverem. A končí hřejivou, bylinně nahořklou pryskyřicí s kouřovou kadidlovou stopou, která se uhlazuje pižmem. Výdrž přesahuje 10 hodin. Kolegyně mi parfém chválila.
Emoce na uzdě …
Chvíle pro zeleninovou svačinku a krátké zastavení v uspěchaném dni. Na měsíčky nakrájená rajčata, zlehka dochucená solí a pepřem, pouštějí svou šťávu na porcelánový talířek. Letní den jako malovaný a voňavý po schnoucích travinách, po bylinkách a nasládlé pryskyřici. Člověk by se až s radostí zasnil … škoda, na emoce a sny není čas. Nebo? Slunce svými teplými paprsky neúprosně narušuje strohost všedního dne a fantazie pracuje na plné obrátky. Být tak jinde, položit si hlavu do mechu a prostě jen být …
Hořkosladká, vzdušná vůně s především dřevitými nuancemi. Chladná lady s upjatou maskou všednosti. Ale přece jenom! Tam uvnitř je něco hřejivého, něco zkroceného …
Když jsem byla malá, chtěla jsem se jmenovat Lenka Šustrová, pracovat ve starobylé lékárně, po večerech psát hororové povídky a bydlet v podkrovním městském bytě s velkým oknem plným muškátů. I o těch muškátech jsem měla jasnou představu: Všechny musely být sytě fuchsiové, protože ty ráda pěstovala moje babička. Navíc mi vždycky tolik voněly a taky se mi líbilo, jak mají krásně sametové lístky. Ráda jsem je malovala starým plnicím perem do památníčku a samozřejmě jsem nikdy nezapomněla do pravého horního rožku napsat rádoby ozdobným písmem: Lenka Š. Když jsem si přivoněla k Pelargoniu, okamžitě jsem si vzpomněla na svou dětskou představu a upřímně, náramně se tím teď bavím, snad i ty památníčky bych našla. A jaký že to horor měl největší úspěch? Jmenoval se "Dej mi moje játra", ale to už je jiný parfém.
Stejně jako blackviolet mi v ní příjemně svíravý bergamot společně se směsí pepře a mrkvovými semínky v první fázi evokuje suchou chilli papričku, rozdrcenou v hmoždíři společně se šalvějí á pár kapkami šťávy z nezralé zelené mandarinky s tím, že já v ní ten nádherný zelený kardamom, který zvýrazňuje chladivou zelenou hořkost, mám už od začátku.
Samotná pelargónii v ní mám částečně mátovou a z části mi vykazuje příbuzenství se sušenou růží, která voní i po citrónech. Kvete na zaprášeném záhonu společně se zemitým kosatcem a fialkou. Ten jediný je udržovaný na rozdíl od okolních trsů suché trávy, kterou se místní zahradník rozhodl spálit opodál společně s klestím. Ano, tohle je nástupce, který je hoden úrovně Iris Nazarena.
Krásně pikantní úvod s pepřem, který svou štiplavostí připomíná suché čili papričky čerstvě rozdrcené v hmoždíři, s bylinkami, hlavně hořkou šalvějí a meduňkou, která voní po citrónech, zelených lístcích a dřevitých stoncích, asi tak, jako když se snažím jejich nekontrolovaně se rozrůstající se trsy vytrhávat i s kořínky, aby mi nezadusily sousední bylinky.
Samotná pelargónie se objeví nejdříve se svěžím zeleným kardamomem, aby po nějaké chvíli ukázala svou příbuznost s růží. Připadá mi jako šípková růže, jejíž okvětní lístky jsou už usušené, a taky jako samotné šípky, rozmačkané, s dužinou plnou malých zrníček, vonící ovocně, ale vůbec ne sladce. Začínám rozumět tomu, proč má tato vůně znázorňovat egyptskou geránii, je suchá a teplá jako z pouště. Suchý a zaprášený je i kosatec, suché a teplé je i dřevo se zakouřeným kadidlem a pryskyřicí, a vetiver je tady taky jako usušená tráva.
Óda na hořkost!
Hořká vůně evokující bylinnou zahradu u lékárny z počátku minulého století. Svěží začátek je prosycen bergamotem a čerstvými bylinkami, mezi jejichž ostrou zelení dominuje šalvěj s mátou. A na lékárenské táře se vrší další ingredience: rozdrcené zelené tobolky kardamomu, černý pepř, kadidlo, to vše se mísí s vůní dřeva. Chladná hořká vůně vyplňuje prostor, je zapotřebí otevřít dveře a vyjít do zahrady. Tam se hořký oblak promísí se štiplavou vůní muškátových listů a karotky, v jednu chvíli zavoní hlínou z čerstvě zrytého záhonu a zjemní se okvětními plátky růže. Z chladivě svěží se vůně stává hřejivou. Kdo to rád hořké, měl by vyzkoušet!
Krásná barva flakónu evokuje Campari...