No nezkoušela dnes, už před časem, ale vzhledem k tomu že je to jediná vůně od této značky, kterou jsem kdy zkoušela, čili mi přijde zbytečné zakládat kvůli tomu celou značku, dávám to sem a zakládám tak toto téma i v této sekci :) .

Solange: Cosmic

Vůně má být údajně moderní chypre s gurmánským tónem a má připomínat hvězdný prach. Ve skutečnosti je na začátku plná hořkého zeleného galbana a starého nastrouhaného mýdla, sladkosti neviděla ani z rychlíku. Zato omamné olejovité růže s lehce živočišným jasmínem a zemitosti v koženém obalu se jí dostává do sytosti. Teprve hřejivá pryskyřičnatost se špetkou nasládlého kosatcového pudru a podobně laděné vanilky by s obrovskou, ale obrovskou dávkou fantazie mohla připomínat rozpálenou hvězdu či letící kometu, no mně osobně to spíš připomíná sladký křídový prach rozfoukávaný po prašné zemi.

Prudence Paris: No. 3

Vůně má údajně připomínat růžový budoár. No ano, s tím svěžím bergamotem, olejovitou růží, sladkým fialkovým pudrem a vůní rtěnky a dalších líčidel na dřevěném toaletním stolku by mohl být, když vám nebude vadit ten umělohmotný drogérkový jasmín v pozadí. Ale od toho už tu snad máme Rosinky, ne?

Six Scents Series 3: No. 2 Mary Katrantzou & Shyamala Maisondieu "Trompe L'Oeil"

Značka Six Scents je od roku 2007 společným projektem dvou Američanů jménem Kaya Sorhaindo a Joseph Quartana a je známá tím, že v letech 2008, 2009, 2010 a 2012 uvedla na trh šestici vůní, přičemž na každé z nich se vždy podílel ve dvojici významný parfumér a prominentní designér, pokud jde o flakon. Co se ale skrývá za samotným názvem vůně?

Jde v podstatě o styl iluzivního malířství, známý již od dob renesance, kdy se na obrazech tehdejších mistrů objevila perspektiva, tj. prvek, který nabízí prostorovost. Cílem je tedy zrakový klam, kdy obraz má být zaměnitelný s realitou. A právě tento styl je typický pro designérku Mary Katrantzou.

(http://cdni.condenast.co.uk)

A jak si s tímhle stylem poradila samotná parfumérka Shyamala Maisondieu? Vytvořila dokonalou iluzi/pocit autentické cukrové hrušky, přezrálé mandarinky - té, co se prodává v kompotech a šťavnatého pomeranče s kapkou hořkého neroli, aniž by to působilo jakkoliv rozjuchaně. Ovocná část pozvolna přechází do drobných chomáčků "pudrové" mimózy a autentické jahodové žvýkačky (tuberóza).

V základu se k mimóze přidává i stejně laděné jemné pižmo. Netřeba se však obávat nějakého přidušení pudrem, neboť se jako zahušťující prvek projeví krémová vanilka s vůní loupaných mandlí (tonka?). A dočkáme se i trochy orientu v podobě jemné vůně zapálených vonných santalových tyčinek. A jako finální odlehčující prvek slouží vzdušná dřeva. Vše perfektně ladí dohromady, že to beru i s tou žvýkačkou.

Diptyque Vetyverio

Nádhera. Průzračnej vetiver v doprovodu pomela a hrstky zralejch malin. Jednoduchý, efektní. Ovoce zmizí během půlhodiny a pak už je to jen vymydlenej vetiver. Na ženě neotřelej, na chlapovi k zulíbání. Jako že k vetiveru mám léta dost problematickej vztah, Vetyverio bych na polici uvítala s velkou slávou. Jedinou slabinu vidím ve výdrži a intenzitě, taková kráska by si zasloužila obojí v lepší formě.

Amazonia Viva Madeiras

Tenhle vetiver je o poznání drsnější a představuje spíš temnější stránku chyproviny. Hlavním tématem je robustní vetiver, ke kterýmu se postupně přidává styrax. A ne, kupodivu ve v něm ten vetiver neutopí. Výsledek je o dost míň sladkej než bych čekala, oba hráči se navzájem drží na uzdě skoro až do konce, kde se o slovo přihlásí zemitej santal. I když je Madeiras kompozičně dost jednoduchej, rozhodně nenudí. Naopak, tuhle vůni si vychutnáte od začátku do konce stejně jako dobrou skotskou (na kterou jsem díky Madeirasu dostala hroznou chuť). Zatím nejlepší vetiverovka!

Figuier (Heeley)

Zelená  slupka nezralého fíku a dužina fíku zralého, z níž vší silou v dlaních mačkámě šťávu a ta nám odkapává do misky s pomalu se rozpoštějícím ledem (asi nemáme odšťavňovač :) ). Vůně je v této fázi až nepřirozeně vlahá, taková vodnatě ovocná svěžest. Postupně ale začíná dřevnatět, suchý cedr se vkrádá zpočátku nenápadně, až ke konci ve vůni zcela dominuje. Velmi povedená fíkovka, dle mého názoru jedna z nejlepších, ale ten začátek pro mě docela komplikuje nositelnost, nedovedu si představit, že bych s ní takto v létě vydržela; dřevitý konec je ovšem sktečně velmi příjemný.

Inflorescence (Byredo)

Ráda bych o ní napsala něco rozumného, ale ono to moc nejde. Kopec konvalinek v různých podobách: konvalinka svěží, konvalinka omamná, konvalinka pylová, konvalinka zelená, konvallinka čerstvá, konvalinka už docela otravná a vlezlá :) Co mě ovšem docela překvapilo je, že dál od kůže jsem cítila závany připomínající hřebíčkovitost karafiátu. Předpokládám, že to bude nějký můj osobní šotek. Ne že by nebylo poznat, že se občas pokusiily prodrat mezi konvalinkami i jiné květy (tak možná frézii se podařilo zamávat), ale tohle zřejmě zamýšleno nebylo... Když jsem ji zkoušela dřív, myslela jsem, že je to docela příjemná svěží květinosvka, teď už si tou svěžestí tak jistá nejsem, zato lineárností zcela určitě.

Patchouly Bohéme (LM Parfums)

Taky jsem nezkoušla právě dnes, ale myslím, že to nevadí...

Zpočátku hodně silná vůně sestávající z neuhlazené až drsné kůže, pačuli a dřev, kdy kůže má jasně navrch. Po pár minutách se ale vůně zklidní a občas probleskne nějaký příjemný svěžejší tón (že by egyptská pelargónie uvedená ve složení?). Na scéně se objevuje špetička tabáku a kouře z něj, a o chvíli později také svěže zemité pačuli. V pozadí lze stále zachytit tón původní ostřejší kůže. Až do této fáze vnímám Patchouy Bohéme jako vůni ryze pánskou, když se ale k tomu všemu přidá vanilka, vůně najednou změkne, zkrotne, zněžní (je-li to zde vůbec možné) a stává se více ženštější, resp. nositelnější také pro dámy . Rovněž ubírá na intenzitě a je více intimnější. Výdrž na mé kůži je spíše slabší, cca 3 hodiny. Pokud tedy přežiju velmi intenzivní úvod vůně, rozvine se Patchouly Bohéme do krotké a moc hezké pačuliovky.

Sens et Bois (TDC)

Vůně suchého cedru a černého pepře, poprášená fialkovým pudrem. Působí poměrně pánsky, ale je velmi příjemná a klidná, voní jako být ve stínu jehličnatého lesa a schovávat se před horkým letním sluncem, co vytahuje vůni dřeva vysušeného na troud a občas profoukne horký a suchý pepřový vánek, který sem zavane nádech kadidlového kouře. Fialkový pudr celek zjemní a ohladí hrany.

Pulp (Byredo)

Vezmeme si velké, zralé, sladké a přímo výstavní červené jablko bez nejmenšího kazu a oloupeme slupku. Přidáme celou skleničku husté, sladké fíkové marmelády a promícháme; vznikne sytá ovocná směs. Do té postupně přidáváme pačuli a zahušťujeme dál. Přidáme kapku vanilkového krému a pár hoblinek santalového dřeva a nakonec tam vysypeme celou bonboniéru belgických čokoládových pralinek. Povaříme a máme z toho ještě teplou ovocno-gurmánskou marmeládovou zavařeninu s pačuli a dřevitým nádechem.

Une Rose de Kandahar (Tauer)

Vůně kořeněné růže s ambrou (přpomíná mi ambru v Oriental Brulant, takovou lehce větrovou), zkaramelizovanou meruňkou a jemňounkým závojem pačuli...zpočátku úderná, ale za chvíli se usadí do vůně držící se spíše blízko kůže. Krásná.

Znáte někdo značku(objevila jsem na Parfums.cz)

Omnia Profumi.?

Krásné balení, příjemné ceny, a i naslepo bych si vybrala...

...velmi mě lákají Opale, Cristallo,

a pak i Peridoto a Madera.

Mona di Orio Musc

Nahořklá andělika, nic moc heliotrop, ale hlavně vanilka a trochu syntetická tonka (odkdy jde tonka až do marcipánu?) - musk snad jedině v opravdu velice nanápadnym živočišnym podtónu, kterej se lepí vanilce s tonkou na paty. Úvodní fáze s andělikou mě vůbec nenadchla, nahořklá zeleň se sladkým heliotropem mi žádný zvláštní potěšení nepřináší, natožpak když když je překryta ještě sladší směskou, z níž trčí marcipán. Takhle to zůstane několik hodin, což je u exklusivky tohoto typu tristní. Úplnej průšvih to není, ale taková Ambre od stejný značky ji v preciznosti provedení strká do kapsy. 

Comme des Garcons Wonderwood

Báječný kořeněný dřevo. Co dřevo, hromada všmožnejch parfémovejch dřev od guajaku po oud. Nejzřetelnější je od začátku překvapivě údernej viržinskej cedr, kterýmu hraje do noty kadidlem okouřenej vetiver a skromná pačuli. Zní to jako chlapská vůně a po většinu času taky je, což mě u Comme des Garcons, kteří si udělali jméno na neuchopitelnejch unisexovkách, dost překvapuje. Ale je to rozhodně sympatickej počin, kterej do jistý míry chápu jako otce budoucího Blue Santal. Kdo miluje přímočarý suše dřevitý vůně bez cavyků, může si ji bez obav dát i naslepo.  

Comme des Garcons Comme des Garcons

Jednička z roku 94 je stejně jako dvojka z devětadevadesátýho tak abstraktní vůně, až to práská dveřma. Nejsou tu žádný aldehydy, žádný křehký kytky, tady máme orientální koření jako koriandr (hlavně koriandr), kardamom a malinko skořice. Mezi ně vstupuje cedr s labdanem a hlavně med. Ale ne tvrdě živočišnej jako třeba v Miel de Bois, tohle by mohl bejt jedlovej med, jemnej a decentně sladkej. Sem tam jako bych cejtila i benzoin... v týhle vůni je možný všechno. Je divná, ne zrovna nositelná, ale krásná a hlavně - stejně jako dvojka - naprosto jedinečná.  

Asi si už nespomenieš ako voňala, ale v auguste/ septembri 2010 si vzorku Omnia Madera mala.

...ahá.!

Mně byl ten název Madera velmi povědomý.!, akorát jsem neznala krabičku, a také mě na Parfums mátly ty malé 30ml flakonky k tomu. Balení velké mi bylo hodně povědomé, ale myslela jsem, že to je něco jiného.

Ke všemu - tehdy jsem ji znala z Luckyscentu jako podobnou/blízkou vůni Botrytis...

Máš pravdu, už si nevzpomenu na samotnou vůni, těch vzorků bylo.!.

Ale když jsem to ještě "protřídila", stačilo by mi zkusit ten Opale a Cristallo.

Tak třeba někdo časem zkusí...

Comme des Garcons Wonderoud

Jemný dřevitý, neškrábající, nemedicinální a docela líbivý (i pro ty, kteří ho nemusí) oud, nic víc, nic míň.

Fleur d´Iris (Maître Parfumeur et Gantier) – Na začátku vás přivítá štiplavě nahořklá zeleň, ze které se vyloupne zemitý, lehce mrkvový kosatec zapudrovaný vanilkou. Bonbónková fialka mu dodává na sladkosti. Drhnoucí vetiver spolu s hřejivou ambrou však zaručují, že z téhle strany se holčicí naivity vůní typu Insolence opravdu netřeba obávat.

Quelques Fleurs Royale (Houbigant) - Tak nějak nevím, co si myslet název se tváří hodně vznešeně, ale připadá mi, že zde došlo k něčemu podobnému jako u Gucci Glorious Magnolia . Začátek ve znamení svěžího růžového grepu má v kombinaci s gumovým jasmínem a broskvovou tuberózou rychlou tendenci žvýkačkovitět. A ten umělý žvýkačkový tón mě už neopustil ani v krémově dřevitém základu s jemně hřejivou ambrou. Asi nejsem správný typ na takové vůně

Eclat d´Orient (Isabel Derroisné) – Tak co tu máme: svěží citrusy s trochou frézií, pak se překlonila do dřevita – ten bambus mi okamžitě připomněl Omnii Crystalline a ta, řekněme si upřímně, nemá s orientem nic moc společného, tedy alespoň pro mě. K bambusu se přidaly další, tentokrát krémové/mléčně dřevité tóny a v základu na mě čekalo „pudrové“ pižmo a pouhý náznak kouřového santalu. To měl být prosím ten záblesk orientu nebo jak se ten název překládá? Nebo že bych blbě hledala? Pokud není myšlen asijský orient, to by potom mohlo odpovídat

1697 absolu de parfum (Frapin)

Koncentrovanější verze 1697, pojmenované po roce, kdy francouzský král Ludvík XIV. udělil Frapinovým šlechtický titul.

Vůně je hustá, tradičně připmínající kvalitní alkoholický nápoj a kakaovo-dřevitě sladká. Rum opravdu dlouho skladovaný v dřevěném sudu stačil nasáknout vůni dřeva, k tomu hořké kakao smíchané s příjemně sladkou vanilkou. Prohřáté teplým kořením, hlavně skořice, s podtóny sušených švestek, meruněk a třešní, doplněné ještě pryskyřičnatou nasládlostí ambry... Ideální zahřívací vůně na zimu.

...jo, s Vetyveriem souhlasím.!, aneb já...:

VETYVERIO Diptyque 

…teple chladivá až ledová vůně…
Osvěžující.
Ne protivně čerstvě, zeleně či citrusově, ale
kulatě, teple vodně a
velmi příjemně.
Jakoby mýdlem umytá kůže bez pižma. Teda – pižmo tam je, musí, od něho je vůně „teplá“, i když chladí, ale není to echt živočišné…
Komu se líbí vůně Feminine Dolce Gabana, Allegro con Brio, Artemisia, muskové a niveovité vůně, vůně čistoty – je velmi pravděpodobné, že zaboduje i Vetyverio.
 …ne, že by to tak přímo vonělo, ale Vetyverio mi evokuje ten super pocit, když si po horkém letním dni dáte sprchu a pak se převlečete do čistého oblečení a nadýchnete se z okna večerního vzduchu…
Látka oděvu vás hladí a i chvilku chladí(než se o vás ohřeje…).
Je to taková hebká mýdlová bublina bez ostrých aldehydů a bez těžké krémovosti, resp. čisto a krémovo tam je, ale v zeleně vzdušném provedení…

Vetyverio má konzistenci jako když dlaní pohladíte hladinu vody.
Je hladce osvěžující, průhledná, ale plná, není řídká, takový chladivý čistý vzduch krásně ovoněný…
Dokonale jednoduchá a
jednoduše dokonalá.
Prostě
DOST DOBRÁ.

Zajímavý... byla bych docela zvědavá na tu Ambru.

Jestlipak se dají v Parfums vyzkoušet?

Nevím, kam tento dotaz vložit, nechci zakládat zbytečně témata a ještě se tu tak neorientuji. Nezkoušel jste někdo od Penhaligon's Lavandulu?