...prvotní nádech a
Itálie.
...taková ta téměř typická vůně italských parfémů - měkká dřeva, pačuli, jemná navlhlost, moderně zpracovaný vintage akcent, delikátní podprahová mýdlovost, špetka fougere tónů a vláčná chuť najemno rozkousaných lískových oříšků.
Zde však vše v elegantně spořádané/ukázněné/akurátní formě, po chvíli totiž bez italského temperamentu, bez živých emocí.
No, jako je to pěkné, příjemné, ale
jaksi obecné.
A, na mně, značně jemné/opatrné.
Velmi brzo, už nyní, po pár minutách vůně ztrácí dech/musím nalepit nos na kůži...
(tam sedí. Tiše, ale zatím jo)
((svojí ne/výdrží možná překoná i Lineage))
Aby tato vůně vynikla, nutno být oblečen v nechutně drahém luxusu.
Pak vše vyzní dokonale,
nehorázně přitažlivě.
Gentlemanův vonný dech...
Jinak, tuto vůni vlastnit, není důvod