Sables Annick Goutal / Goutal Paris

Je jeden kluk, jmenovat ho samozřejmě nebudu – no a není žádný velký tajem, že my dva nejsme úplně BFF. Náš vztah je kočkomyší, ano, kdyby bylo třeba, hned a bezodkladně si pomůžeme, budeme při sobě stát, ale v běžném provozu si jdeme z cesty //nezávislí pozorovatelé se ještě neusnesli, zda je to proto, že jsme tak rozdílní – či že jsme naopak až příliš stejného solipsistického druhu//. A tenhle mizera nosí Sables. Vnímám to se směsí obdivu a nelibosti. Nechci je vídat spolu. I když jim to sluší. Nebo právě proto…

Sables – to je horký písek, sluncem prohřáté oblázky, hřejivé tetelení vzduchu, pichlavá i medová slaměnka, sladký pepř, jemná skořice a báječně aromatický Earl Grey. Pro mě je tohle vůně Alžíru, i malých alžírských obchodů, těch skrytých, pařížských… Je to jeho vůně, moje vůně, to pěkné, co si v sobě neseme, vidíme a cítíme to, naše spřízněnost a poznávací znamení v té naší malé válce, které ani nerozumíme… Vůně – bílá vlajka, která vždy všechno zachrání...

Ryze pánská teplá a velmi suchá vůně - má evokovat sluncem prohřátý písek v poušti, což zpočátku i bezezbytku plní. Zřejmě jen čirou náhodou se ale v poušti vyskytla i medově sladká ambra se směsí kari a sladkého pepře. Začátek pěkný, konec rozpačitý....