Tonka mi bohužel utekla za rozumnou cenu, Iris ani Jasmin jsem tak nějak "nepotřebovala" zkoušet, rozum tvrdil, že už mám Shalimarů příliš... Čekala jsem na limitku 2025, která se v podstatě nekonala. Tedy ne taková, jakou bych ocenila.
Když letos přišel příslib růže, moc jsem se těšila, abych se nakonec v květnu dočkala shalimaru medového, jaký jsem fakt nosit nechtěla.
A začalo mě upřímně mrzet, že jsem si nechala utéct předchozí limitky, ono těch příležitostí k zamilování není zas tolik, aby jimi člověk mohl plýtvat.
Tak jsem to tedy riskla a naslepo ulovila dvouletý Jasmin.
Jasmínem se dá mnohé vylepšit i pokazit. Umí být krutý i něžný, indolický i romantický.
Zbožňuji ho v Idylle v kombinaci s šeříkem a fakt ho nezvládám třeba v Marie Claire/Belle Epoque, kde je vražedná forma i množství.
Neřekla bych, že ho tam nemám, ale kdybyste mi dali rychle po sobě očichat několik verzí bez možnosti je srovnávat, asi bych nejprve tvrdila, že tohle je klasický "řadový" Shalimar. Až po poctivém rozvonění vyznívá něžněji, chutněji, ne sladce, ale taky ne vyloženě "jasmínově". V jednu chvíli jsem cítila naprosto nádherný aldehydový tón nové pětky toaletky.
Kdybych to měla popsat rouhačsky, tak řeknu, že to je směs 4 dílů Shalimaru na 1 díl Chanelu 5.
A ohromně se to povedlo, nic nechybí ani nepřebývá.
Je příjemné, jak se nám v něm zrcadlí a vynořují různé odrazy toho, co se nám líbí. Různé, ale krásné.
...kouzelné,
bezgravitačně/nadýchaně hutné,
hedvábně sladké,
shalimarově mohérově jasmínové.
Hustě
snové...
...kdy po nevelké chvíli se vůně stočí poměrně znatelně do roviny vlaze prachovopudrově krémovo aldehydové -
jakoby Shalimar, zahalený do sofistikovaně jasmínové živočišnosti,
jenž za tmy vykročil do víru velkoměsta, a k ránu pak
zval k sobě, z rozmanitých pocitů melancholie
L´Heure Bleue ve formě tekutého zlata...
Zatím mi přijde jako nejpovedenější z odnoží Shalimar Millésime, protože:
1) drží velmi dlouho a
2) nečekaně z vůně vystupuje gurmánská stránka! Kromě vanilky se však nic takového ve složení neuvádí.
Na mně není tedy SMJ až tak o jasmínu, který samozřejmě zbožňuji. Ale velmi mi připomíná.... Gourmand Coquin. Což je zvláštní, neboť jiné složení a jiný parfumér:)
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Tonka mi bohužel utekla za rozumnou cenu, Iris ani Jasmin jsem tak nějak "nepotřebovala" zkoušet, rozum tvrdil, že už mám Shalimarů příliš... Čekala jsem na limitku 2025, která se v podstatě nekonala. Tedy ne taková, jakou bych ocenila.
Když letos přišel příslib růže, moc jsem se těšila, abych se nakonec v květnu dočkala shalimaru medového, jaký jsem fakt nosit nechtěla.
A začalo mě upřímně mrzet, že jsem si nechala utéct předchozí limitky, ono těch příležitostí k zamilování není zas tolik, aby jimi člověk mohl plýtvat.
Tak jsem to tedy riskla a naslepo ulovila dvouletý Jasmin.
Jasmínem se dá mnohé vylepšit i pokazit. Umí být krutý i něžný, indolický i romantický.
Zbožňuji ho v Idylle v kombinaci s šeříkem a fakt ho nezvládám třeba v Marie Claire/Belle Epoque, kde je vražedná forma i množství.
Neřekla bych, že ho tam nemám, ale kdybyste mi dali rychle po sobě očichat několik verzí bez možnosti je srovnávat, asi bych nejprve tvrdila, že tohle je klasický "řadový" Shalimar. Až po poctivém rozvonění vyznívá něžněji, chutněji, ne sladce, ale taky ne vyloženě "jasmínově". V jednu chvíli jsem cítila naprosto nádherný aldehydový tón nové pětky toaletky.
Kdybych to měla popsat rouhačsky, tak řeknu, že to je směs 4 dílů Shalimaru na 1 díl Chanelu 5.
A ohromně se to povedlo, nic nechybí ani nepřebývá.
Je příjemné, jak se nám v něm zrcadlí a vynořují různé odrazy toho, co se nám líbí. Různé, ale krásné.
...kouzelné,
bezgravitačně/nadýchaně hutné,
hedvábně sladké,
shalimarově mohérově jasmínové.
Hustě
snové...
...kdy po nevelké chvíli se vůně stočí poměrně znatelně do roviny vlaze prachovopudrově krémovo aldehydové -
jakoby Shalimar, zahalený do sofistikovaně jasmínové živočišnosti,
jenž za tmy vykročil do víru velkoměsta, a k ránu pak
zval k sobě, z rozmanitých pocitů melancholie
L´Heure Bleue ve formě tekutého zlata...
Zatím mi přijde jako nejpovedenější z odnoží Shalimar Millésime, protože:
1) drží velmi dlouho a
2) nečekaně z vůně vystupuje gurmánská stránka! Kromě vanilky se však nic takového ve složení neuvádí.
Na mně není tedy SMJ až tak o jasmínu, který samozřejmě zbožňuji. Ale velmi mi připomíná.... Gourmand Coquin. Což je zvláštní, neboť jiné složení a jiný parfumér:)