Vanilka.
Ambroxanová.
Sladká. Lehce. Přiměřeně. Nenuceně.
Prašná. Také jen lehce. Pylově.
Dřevitá. Jako suchá stromová kůra.
Protkaná bílými ylangovými nitkami, které voní po dozrávajících banánech.
Se solí, která na pleti zůstala po plavání v moři...

Přiznávám - v létě mě tahle vůně moc nebaví, zdá se být poněkud plochá. Svědčilo jí jaro, podzim i zima. Na jaře v ní byl optimistický příslib blížícího se léta, během indiánského léta v ní zůstávala špetka summertime sadness, deštivý podzim ji rozprostřel do akvarelové krásy připomínající barvy jejího flakonu, v zimě jemně, vkusně, decentně hřála, bez gurmánských stínů, bez těžké, omamné sladkosti.

Tělový sprej se slabou vůní vanilkového prachu. Po rozvonění něco mezi opalovacím krémem s jemnou vůní kokosu a nesladké vanilky a jednou zapomenutou kokoskou s kouskem marcipánu a s vanilkovým pudrem, "bezpečně" uloženou pod skleněným poklopem. Hodně mi připomíná syntetičtější nealkoholickou (=bezvodkovou) verzi Bvlgari BLV Notte.

Vanilka trochu stromečková, ale hustá, sytá, smíchaná s vanilkovokvětinovým nádechem orchideje, podbarvená solí rozpuštěnou v odstáté vodě. Koncentrace soli je vysoká a voda je velmi hustá, ale po krystalcích není ani stopy. Věřila bych tomu dokonce lehce gumový ylang dodávající tropický nádech - ač není uveden ve složení, zdá se mi poměrně patrný. Základ se nese v tónech drhnoucího dřeva a celé je to poměrně lineární.

Zavede vás na bělostnou písečnou pláž z Bois Naufragé s průzračně čistou slanou mořskou vodou, plnou dřevěných lehátek se slaměnými slunečníky. Jen místo fíků máte v ruce vanilkový koktejl, zahuštěný bíločokoládovou tonkou a oslazený hnědým cukrem.