Aróma malinovej sódovky aj s ľahko kovovým nádychom bubliniek, potom k tomu prichádza niečo ako umela aróma lacneho ružového potpourri. Ku koncu na mňa začne vyliezať nostalgická spomienka na školskú tabuľu, keď z nwj n8ekto utira kriedu suchou špongiou. Nie je to dobré. Je to ploché, prázdne, umelé , mŕtve. Nijaké. Určite to tak nebolo myslené, ale pôsobí to na mňa ako fakt mizerná a riedka napodobenina starej dobrej Apparition a aj tá zadupaná kriedovým prachom. Týmto ma teda nepresvedčili.
Na první dojem by jeden řekl, že jde o svěží ovocnou růžičku, milou a neškodnou. Růžová líčka a laní oči. Takže nuda. Děvčátko nám ale začíná sládnout zralým ovocem, malinami, granátovým jablkem, vše v červených barvách, až někam k ovocnému vínu, lehce citrusově kyselkavému. Co vyleze dál se mi úplně nezamlouvá – něco mezi tužkocedrem s dost agresivní tuhou a na slunci rozteklou škvárou. Možná se píchla o trn a svět potemněl, těžko říct, ale neustále se otáčet k ruce, co to je, ve mně pražádnou harmonii nevyvolává.
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Aróma malinovej sódovky aj s ľahko kovovým nádychom bubliniek, potom k tomu prichádza niečo ako umela aróma lacneho ružového potpourri. Ku koncu na mňa začne vyliezať nostalgická spomienka na školskú tabuľu, keď z nwj n8ekto utira kriedu suchou špongiou. Nie je to dobré. Je to ploché, prázdne, umelé , mŕtve. Nijaké. Určite to tak nebolo myslené, ale pôsobí to na mňa ako fakt mizerná a riedka napodobenina starej dobrej Apparition a aj tá zadupaná kriedovým prachom. Týmto ma teda nepresvedčili.
Na první dojem by jeden řekl, že jde o svěží ovocnou růžičku, milou a neškodnou. Růžová líčka a laní oči. Takže nuda. Děvčátko nám ale začíná sládnout zralým ovocem, malinami, granátovým jablkem, vše v červených barvách, až někam k ovocnému vínu, lehce citrusově kyselkavému. Co vyleze dál se mi úplně nezamlouvá – něco mezi tužkocedrem s dost agresivní tuhou a na slunci rozteklou škvárou. Možná se píchla o trn a svět potemněl, těžko říct, ale neustále se otáčet k ruce, co to je, ve mně pražádnou harmonii nevyvolává.