První tóny jsou jiskřivě ovocné, ovšem že by mi připomínal růžové šampaňské, to po zkušenostech s Dom Rosa říct nemůžu. Už po chvilce jiskřivost zmizí a nastoupí klasická marmeláda z třešní a lesního ovoce tak trochu v escadovském stylu, jen bez té ulepenosti. Po rozvonění se přidají květy broskvoní s hebkým bílým pižmem a přetransformují El Rand Femme na sametovou ovocenku. Nakonec už se jen vůně ustálí na sladkém pačuliově dřevitém základu s ambrou.