Jemná semišová kůže s krémovým kosatcem, kterou vystřídala prachová směs nesladké skořice a sladkého hřebíčku, s kardamomem. Obě fáze jsou moc povedené a jen těžko říct, která je hezčí.
Ano, když zavřu oči, cítím vedle máslového kosatce, který se u Byreda objevuje od 1996m i mrkvový kosatec Iris Nazarena s větrovou svěžestí kardamomu místo jalovce a skořicovou nasládlostí místo anýzu s hřebíčkem v tmavošedém sametu. S nástupem papyru se však kosatec začne měnit v kosatec Infusion d´Prada a odezněním strouhaného zázvoru pačuli začne vlhnout, až nakonec zmizí docela.
Living is easy with eyes closed, with eyes wide shut. /To podstatné stejně vidíme srdcem, jak řekl pan Exupéry té tiché, klidné noci, v níž zmizel a ve které křik vran byl nehoráznou chválou oken dokořán./
Kosatec.
A vše, co jeho jest.
Květy a stonky a listy a kořeny taky.
Zeleně šťavnatá zemitost kořene zjemněná prašnou sladkostí květů.
Pak se kosatec začne ztrácet v pačuliově kořenité tmě s papírovým Měsícem a kardamomovými hvězdami na nebesích.
Hezká vůně.
Jednoduchá.
Vkusná.
Ne okouzlující.
Ne ohromující.
Výdrž i projekce průměrné.
//Hledala jsem pro tuhle vůni fotografii stejně jako pan Skácel hledal krásné slovo, které by dal své ženě, líbil se mu chřástal i autogen, já se toulala tvorbou toho, který inspiroval tuto vůni, ale... Žádná z jeho fotografií mi nekoresponduje s touto vůní, snad jen Beyoncé, velká, silná, na fotografii nezvykle civilní, neokázalá, bez korzetu, třpytek, bez balastu.//
Kosatcovka mrkvičková, která mi na okamžik připomněla Iris Nazarena. Ale tady je také sladký kardamom a hodně skořice a pod kořením se kosatec brzy začne ztrácet. Když se pak přidá papyrově pačuliová zeleň, není po něm ani vidu ani slechu.
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Jemná semišová kůže s krémovým kosatcem, kterou vystřídala prachová směs nesladké skořice a sladkého hřebíčku, s kardamomem. Obě fáze jsou moc povedené a jen těžko říct, která je hezčí.
Ano, když zavřu oči, cítím vedle máslového kosatce, který se u Byreda objevuje od 1996m i mrkvový kosatec Iris Nazarena s větrovou svěžestí kardamomu místo jalovce a skořicovou nasládlostí místo anýzu s hřebíčkem v tmavošedém sametu. S nástupem papyru se však kosatec začne měnit v kosatec Infusion d´Prada a odezněním strouhaného zázvoru pačuli začne vlhnout, až nakonec zmizí docela.
Living is easy with eyes closed, with eyes wide shut. /To podstatné stejně vidíme srdcem, jak řekl pan Exupéry té tiché, klidné noci, v níž zmizel a ve které křik vran byl nehoráznou chválou oken dokořán./
Kosatec.
A vše, co jeho jest.
Květy a stonky a listy a kořeny taky.
Zeleně šťavnatá zemitost kořene zjemněná prašnou sladkostí květů.
Pak se kosatec začne ztrácet v pačuliově kořenité tmě s papírovým Měsícem a kardamomovými hvězdami na nebesích.
Hezká vůně.
Jednoduchá.
Vkusná.
Ne okouzlující.
Ne ohromující.
Výdrž i projekce průměrné.
//Hledala jsem pro tuhle vůni fotografii stejně jako pan Skácel hledal krásné slovo, které by dal své ženě, líbil se mu chřástal i autogen, já se toulala tvorbou toho, který inspiroval tuto vůni, ale... Žádná z jeho fotografií mi nekoresponduje s touto vůní, snad jen Beyoncé, velká, silná, na fotografii nezvykle civilní, neokázalá, bez korzetu, třpytek, bez balastu.//
Kosatcovka mrkvičková, která mi na okamžik připomněla Iris Nazarena. Ale tady je také sladký kardamom a hodně skořice a pod kořením se kosatec brzy začne ztrácet. Když se pak přidá papyrově pačuliová zeleň, není po něm ani vidu ani slechu.