Aniž bych si předem načetla o vůni cokoliv bližšího, tipovala jsem už podle názvu, že by to mohla být kožená chypre, jen trochu odvážnější než Diaghilev. A taky je, ale až později. Bezprostředně po nástřiku osvěží trpkým bergamotem a citrusově nazelenalým petitgrainem s dřevitými podtóny. Už po pár minutách se však začne proměňovat v luxusní květinové mýdlo, zastoupené růží, ylangem, jasmínem a tuberózou.

Není to ale klasické mýdlo, tohle je kořeněné palčivě dřevitým hřebíčkem a teplou skořicí a díky hořkému zelenému galbanu, jenž se přidá v další fázi, nepůsobí vůbec sladce. V základu se potom dostáví i ta očekávaná, přijemně živočišná kůže, která zásluhou šikovně zapracovaných mechových tónů a poprašku bílého pižma působí měkce sametově. Jo, tohle je poctivá chypre, typově připomínající doby velkých vůní jako Miss Dior vintage nebo Parure.