Zářivá? Rozhodně. Nejprve vás naláká žlutými půlměsíčky kandovaných mandarinek s najemno nasekanými mandlemi, aby vás po rozvonění pošimrala slunečními paprsky jasmínu z Promesse de l´Aube s jemně nadávkovaným kašmeranem místo ylangu a lehounkým lékořicovým a pižmovým popraškem z původní La Petite Robe Noire.

Sladce vonící žlutý jasmín po letní přeháňce. Už zase svítí slunce, honem vyběhnout ven, třeba do parku a užít si krásné odpoledne, které chutná jako mandarinkový džus a kandované višně obalované ve vláčném marcipánu. Lavičky už oschly, jenom kolem nich zůstaly žluté, bílé a narůžovělé závěje, jako kdyby spolu s dešťovými kapkami pršely i okvětní plátky. Namísto očekávaného dřevitého závěru se vynořila pižmová a lehce citrusová stopa.
Vůně z rodu Mon Précieux Nectar, Secrets du Paradis Rouge, ale ve svěžejší interpretaci. Lékořice mi vzdáleně připomněla Le Premier Parfum Lolita Lempicka, ovšem beze stopy tabáku.

Nahořklé mandle s pomerančovou kůrou, lehounce okořeněné šafránem. Jako lahodný mandlový dezert s pomerančovou krustou a kořením, které zůstává tajemstvím cukráře a dodává této lahůdce exotický nádech. To vše s dřevitým podkresem kašmeranu, aby sladkosti nebylo moc. Bílé květy? Nenašla jsem je, ale vůbec mi to nevadí. I bez nich mě Lumière nečekaně zaujala.

Vôňa už začala inak, ako som si predstavovala, podstatne menej žiarivo. Ono tie horké mandle zakvapkané mandarínkou a štipku okorenené sú krásne, ale na pocit svetla by dosť výrazne potrebovali podporiť oným sľubovaným jazmínom, ktorý ma proste okázalo odignoroval. Nedostavil sa. Vôbec. Ja mám jazmín rada v rôznych jeho polohách, ale poloha "nie som tu" k nim nepatrí. Tuberóza sa snažila zachrániť situáciu asi s takým effortom, s akým skúsená matka rieši ten deň cca 27-mu hádku medzi deťmi, t.j. len aby sa nepovedalo a potom pre ňu príde dávka kašmeranu, naloží do taxíka a nechajú to tak. Zvyšok vône to následne rozpustí tiež. Holt, táto nebola stvorená pre mňa.