Vůně jedové chýše. Semiš nasáklý fermeží a leštěnkou na dřevo a oslazený marcipánovou tonkou se uhlazuje prašným pižmem. Projekce je kromě úvodu slabá, výdrž se pohybuje kolem 2 hodin.

Velmi nepříjemná vůně. Skoro, jako by místo ušlechtilého kosmetického lihu bylo použito ředidlo. Ředidlo, ve kterém se rozpustily politury na hlavách dřevěných barokních andělíčků i s nánosem letité špíny.

Tak tohle je na mé kůži učiněná hrůza. Chemické rozpouštědlo a koňské koblížky zabalené do koženého vaku. Později stále něco mezi šílenou desinfekcí a hnilobným zápachem.

chladná chodba ve starém městském domě, ze sklepa se táhne pach plísně, uskladněných brambor a stoletého uhelného prachu. schody z teracca jsou ošlapané ale týden co týden čistě umyté
stoupám po nich až do podkroví
tam, za lakovanými dveřmi, na stěnách visí kůže exotických zvířat, hlavy s roztodivnými kroucenými rohy, skleněné oči ně sledují, mezi nimi visí masky prapodivných božstev.. na malých vykládaných stolečcích, na lakovaných černých poličkách v cizokrajných tepaných mísách a pohárech nasypané potpouri z bůhvíjakých bylin a kytek .., v kamenných hmoždířích doutná kadidlo a pryskyřice. bydlí tu čarodějka? cestovatel z dob dávno minulých? podivínský sběratel? nevím a raději to nechci vědět, potichounku se zase vytratím..

Karel Kryl a ...
... když stíny k sobě v touze lnou
noc prohlásí se kouzelnou
a kdesi znějí bicí ...

Vůně ve tmě a v ozvěně a v temném tónu varhan a doznívajících tympánů. Tahle vůně je všude a tiskne si tě do sebe, je jako neprostupná černá mlha, sladká, medicinální, má v sobě opojnost znepokojivého druhu, jako když přijdeš na místo, kde vlastně nemáš být, přesto tě to k němu táhne. Spálené byliny, kadidlo, lávová pryskyřice. Já tuhle vůni unesu, ale je to až příliš svazující náklad, pro mě...