Všechna ta pařížská tajemství jsou jen jedno velké klišé.
Vylhané.
Vysněné.
Noc skryje leccos, ať jsi kdekoliv, Paříž nebo Budějice...
Noci a tmy mnoha druhů, měkké a útěšné, strávené potichu na koženém sofa s tím, jehož jméno nesmíme vyslovit.
Sladko.
Pudru a prachu k zalknutí //tyhle staré mezonety střádají prach snad exponenciálně...//.
Nic na tom není.
Jen tichá a prázdná noc, kdy nešeptáš cosi komusi, protože víš, že on rozumět ti nemusí...

= vůně zelenavě sivá, prašná, sladce zemitá a jemně bylinná