Tak! Moje oblíbená značka CdG mi snad poprvé udělala čáru přes rozpočet! Chápu, že je to čistě můj problém, ale mám nedůvěru k parfémům, které nesou název nějakého jídla - a může to být sebevětší delikatesa. Nechci vonět jako jídlo. Nemám ráda šerbet. Ovšem skořici ráda mám, tu jsem ochotná vzít na milost. Takže hodlám předstírat, že název parfému jsem nikdy nezaslechla a ... A ono to funguje! Nevím, jak dělají šerbet doma u Duchaufourů, zřejmě z cedrových pilin a skořicových svitků. Vše nadrobno rozsekají, přidají několik kapek bergamotové silice, promíchají, aby se chutě a vůně dobře prolnuly - a podávají na bílé misce, ozdobené čerstvě utrhnutým květem karafiátu. Jo, to by šlo. Je to jednoduché, přímočaré a lehce pikantní. Řekla bych, že chutnat bude spíš pánům.

P. S. A očekávala jsem šafrán... No nedočkala jsem se, zřejmě se na moji porci šerbetu rozhodli touto vzácnou ingrediencí neplýtvat. /Chápu, byť jsem lehce uražena./