Šťáva z černého rybízu s cukrem svařená na sirup, prokapávající bílým čistě vypraným plátnem, aby se v něm zachytila všechna zrníčka. Tmavočervený potůček ulpí na růžích a na pačuli a přenese jejich vůni do benzoinu. Příjemné.

Šťáva z černého rybízu se pomalu vsakuje do měkoučkého semiše a zanechává za sebou tmavou stopu. Kytice rudých růží vydechuje omamnou sladkost, která se snoubí trpkou vůní ovoce a vzduchem vonícím deštěm a dřevem.
Jemně ovocná, sladce květinová, zemitě dřevitá vůně. Hutnější a pikantnější verze původní Sí a stejně jako ona je pro můj nos velmi přitažlivá.

...orient.
Ano, první přivonění a naskočí mi, že tohle je jak nějaká orientální vůně...
...pryskyřice, benzoin, ale odlehčená černorybízovým nektarem, jehož zubaté listy a černě natrpklou chuťz ohlazuje růže,
a na zajímavosti - tóny éterické dřevitosti a delikátní ovocnosti - jí nejspíš přidává ve složení uváděná davana.
Zpočátku relativně sladká vůně se usadí do zelenodřevité naovocněle pryskyřičné vzdušně hutné polohy s podprahovou nasládlostí lehounkou jako hedvábný závoj.
...hladce nahořklá

Dřevo máčené ve sladce ovocném alkoholu s lehkým dezinfekčním nádechem. Ovšem pak přišel tak pěkný kořeněný sladký zahradní karafiátek, jaký jsem už dlouho v žádné vůni nezaznamenala. Ale jak přišel, tak odešel....ale ne úplně - v pryskyřicí obalené růži zůstal znatelný. Konec je hodně, ale opravdu hodně podobný L'Ambre des Merveilles. Intenzita i výdrž na jedničku. Armaniho Si rozhodně nejsou mému parfémovému vkusu blízké, ale toto je spolu se Si Rose Signature vzácná výjimka.