Vždycky když přemýšlím, čím je Tendre Poison tak unikátní, uvažuji současně o tom, jestli jeho unikátnost nebyla i příčinou zániku. Co vlastně bylo za jejím koncem, když se rozhodně musela dobře prodávat.
Citrusy (bergamot a hlavně mandarinka) jsou tu hned od začátku unikátně okořeněné.
Galbanum je sice ostré, zelené, ale vyvažuje ho hebký heliotrop, vanilka a santal.
Tuberóza je sladká a harmonicky doplněná o svěží frézii (vnímám v tom souzvuku hrachor nebo mladý hrášek).
Výsledek není běžná svěží zelená květinovka ani aldehydová mýdlovka, má v sobě neustále přítomné kontrasty: zelená ostrost je vyvážená měkkou sladkostí. Šťavnatost citrusů, galbana a frézií je okořeněná a zklidněná heliotropem, vanilkou a santalem.
Tohle může nosit žena každého věku, v každé denní i každé roční době, nikdy nebude navoněná málo ani příliš.
A na závěr - co mě fascinuje kromě kompozice a překrásné barvy? Že se v podstatě nekazí. Jasně že při správném skladování. V obavě, aby mi nedošel třicítkový flakónek, jsem nahamounila ještě 75 ml a pochopitelně jsem ji musela vyzkoušet. Dokonalá. Dvacet let se někde "válí" a přitom voní jako by ji vyrobili včera.
Budu se opakovat, ale tuberózovky nikdy nepatřily k vůním, jaké bych cíleně vyhledávala. S klasickým Poisonem jsem zkoušela chvilku koketovat, avšak vzhledem k tomu, že jsem se s ním poprvé seznámila až po jedné z reformulací s již lehce odfláknutým základem, jsme se nakonec neskamarádili. Ovšem v případě jeho ničím nezkažené „svěží“ sestřičky je to jiné kafe.
Tendre Poison se totiž díky trpkému bergamotu s hořkým zeleným galbanem už skutečně nese v zeleném odstínu, podpořeném lehce jedovatým česnekovým aroma asantu. Ale nebojte, jed už po několika minutách s pomocí sladkého růžového dřeva vyprchá a obklopí vás důvěrně známá vůně mýdlové tuberózy a pomerančového medu, okořeněného hřebíčkem a skořicí.
V tomto případě však byla tuberóza osvěžena neřezavou frézií, jejíž zásluhou nepůsobí omamně a naopak evokuje čistě vyprané prádlo, třepetající se ve větru na šňůře. Pomyslnou třešničkou na dortu je kulatý santalový základ s vanilkou a obláčkem hebkého bílého pižma, typově podobný samsarovskému. Ach jo, chci vrátit čas, kdy Dior tyhle skvosty ještě produkoval.
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Vždycky když přemýšlím, čím je Tendre Poison tak unikátní, uvažuji současně o tom, jestli jeho unikátnost nebyla i příčinou zániku. Co vlastně bylo za jejím koncem, když se rozhodně musela dobře prodávat.
Citrusy (bergamot a hlavně mandarinka) jsou tu hned od začátku unikátně okořeněné.
Galbanum je sice ostré, zelené, ale vyvažuje ho hebký heliotrop, vanilka a santal.
Tuberóza je sladká a harmonicky doplněná o svěží frézii (vnímám v tom souzvuku hrachor nebo mladý hrášek).
Výsledek není běžná svěží zelená květinovka ani aldehydová mýdlovka, má v sobě neustále přítomné kontrasty: zelená ostrost je vyvážená měkkou sladkostí. Šťavnatost citrusů, galbana a frézií je okořeněná a zklidněná heliotropem, vanilkou a santalem.
Tohle může nosit žena každého věku, v každé denní i každé roční době, nikdy nebude navoněná málo ani příliš.
A na závěr - co mě fascinuje kromě kompozice a překrásné barvy? Že se v podstatě nekazí. Jasně že při správném skladování. V obavě, aby mi nedošel třicítkový flakónek, jsem nahamounila ještě 75 ml a pochopitelně jsem ji musela vyzkoušet. Dokonalá. Dvacet let se někde "válí" a přitom voní jako by ji vyrobili včera.
Taky jsem tu vůni zbožňovala, mám ještě malý zbyteček... Bohužel jsem neobjevila nic podobného.
Budu se opakovat, ale tuberózovky nikdy nepatřily k vůním, jaké bych cíleně vyhledávala. S klasickým Poisonem jsem zkoušela chvilku koketovat, avšak vzhledem k tomu, že jsem se s ním poprvé seznámila až po jedné z reformulací s již lehce odfláknutým základem, jsme se nakonec neskamarádili. Ovšem v případě jeho ničím nezkažené „svěží“ sestřičky je to jiné kafe.
Tendre Poison se totiž díky trpkému bergamotu s hořkým zeleným galbanem už skutečně nese v zeleném odstínu, podpořeném lehce jedovatým česnekovým aroma asantu. Ale nebojte, jed už po několika minutách s pomocí sladkého růžového dřeva vyprchá a obklopí vás důvěrně známá vůně mýdlové tuberózy a pomerančového medu, okořeněného hřebíčkem a skořicí.
V tomto případě však byla tuberóza osvěžena neřezavou frézií, jejíž zásluhou nepůsobí omamně a naopak evokuje čistě vyprané prádlo, třepetající se ve větru na šňůře. Pomyslnou třešničkou na dortu je kulatý santalový základ s vanilkou a obláčkem hebkého bílého pižma, typově podobný samsarovskému. Ach jo, chci vrátit čas, kdy Dior tyhle skvosty ještě produkoval.