Počáteční nálož tropického ovoce je hutná a hodně sladká. Spíše než chuť na ovoce ve mně ale vyvolala olfaktorické vzpomínky a představy místnosti, provoněné difuzéry a všemožnými vonnými svíčkami. Ve vůni se zároveň zhmotňuje jakési "lano" upletené z kokosových vláken, které se postupně splétá v síť a ta ovocnou tekutinu nepustí, aby se roztekla do ovocné opojné louže, svazuje ji a drží v jakési "štíhlosti". Přítomná růže ten dojem umocňuje, voňavý rudý květ je na houževnatém a pružném stonku. Lehce kokosový tón trochu vyvolává dojem žvýkačkovosti, ale může to být i tón vosku těch svíček. Prostě - kvůli zážitku tropů nemusíme létat kdovíkam do tramtárie, úplně postačí malý ráj připravený tady, vyzdobený svíčkami a doplněný květinou a tropickým ovocem. Jen ty osušky vyprané v aviváži nám připomínají realitu.