Vanderbilt Gloria Vanderbilt

Příjemná květinová vůně s jedním zásadním ale (vlastně spíš ALE) spočívajícím v prvních dvou hodinách po aplikaci, kdy vůně opravdu neví, kam se vlastně vrtnout. K aldehydům, ovoci, květinám? Je cítit tím vším, a proto ničím. Nakonec vyhrají, jak již řečeno, ty květiny s trochu zvláštním tónem pocuchaných okvětních plátků.

Ale beru to z té pozitivní stránky... Myslím, že se už dost dobře dokážu vcítit do pocitů zarytých odpůrkyň mé milované Pětky.

Počátek je silně mišmašovitý - jednotlivé složky se navzájem tlučou hlava nehlava a soudcují jim aldehydy. Vzniklou směs lze vůní nazvat pouze za použití bohaté fantazie. Ovšem po půl hodině lítý boj skončil a vyloupla se konečně VŮNĚ - jemná květinová pudrovka. A opravdu pěkná...

Když cítím tuhle vůni, vybaví se mi Blažena ze Slunce seno. Přesně takovou vůní se Blažena musela vonět, když nosila ten svůj červenej overálek a poslouchala z tranzistoráku Michala Davida. Pro mě je to esence konce osmdesátek

Je důkazem, že i přes nekonečné množství nekončících slaďáren či svěženek, je možno i v běžných drogériích najít kvalitní klasiku za pár korun. Vanderbilt je květinová aldehydovka z rodiny L´Air du Temps. V tomhle případě aldehydy s příjemně svíravým bergamotem doprovází i pár kostek nezralého ledového ananasu a kytici hřebíčkových karafiátů zase jasmín se zelenými výhonky, tropický ylang a ovocná tuberóza, vedle níž leží truhlička ze santalového dřeva, která uvnitř ukrývá sadu líčidel (směs kosatcového a růžového pudru s vanilkou a bílým pižmem).

Cesta časem.

Lahodná.

Dáma s karafiáty, zapudrovaná bílým hebkým tuberózovým pudrem, vlasy jí vlají ve větru, ale ne divoce, spíš tak ve vlnkách povlávají na čerstvém vzduchu, který voní sladce po květech. Dáma je celá taková hebká a ladná a voňavá, ve vanilkově světlých rukavičkách svírá oblou kabelku s držadlem ze santalového dřeva, na nohou vysoce elegantní lodičky, ve kterých se přes všechnu tu parádu dá skutečně chodit. Umí se pohybovat a umí se nosit, ale není to žádná křehotinka a do fifleny má také velmi daleko. Je to lady neurčitého věku, cokoliv od mladé, netuctové slečny až po bělovlasou paní s jiskrou, a ve všech těchto podobách je krásná a šik. Myslím, že to jediné slovo, které hledám, je "vyrovnaná".

Sladké aldehydy, americká klasika, k tomu šumienka a záhony a záhony kvetov.

Pro mě úžasné retro, návrat do - náctiletého období. Něžný karafiát, pudrová vůně líčidel a maminčin vějíř ze santalového dřeva, půjčený na ples. A někde pod tím vším rozdrcená skořice. Takhle v 80. letech voněly přípravy do tanečních. Možná je to sentimentem, ale i dnes mi Vanderbilt připadá jako elegantní jemná pudrovka. Nadčasová i přes zpracování květin, které ji jednoznačně vřazuje po bok parfémů ze 70. a 80. let (například specifičtější Anais anais od Cacharel).

Květinová žvýkačka na dřevitém podkladě s pudrovým nádechem, v úvodu přibarvená decentním karafiátem, a s bílým pižmem lehkým akorát jako dech zahřívající studené ruce. Je to záhadně umělé/růžově plastikové a přitom to tak zjevně má být a nijak to není na škodu. Je to hrozně povědomé. A docela sladké. Výdrž i intenzita velmi solidní, ale není to žádný omamný bolehlav, kdy vás zavalí hromada květin. Nebýt toho, že se nepřenesu přes tu pro mě už přílišnou sladkost, velmi vážně bych o ní uvažovala, protože to je jeden z těch kousků, kdy za málo peněz dostanete docela hodně muziky (zejm. v porovnání s některými dražšími výlevy).