Na tajných dveřích, či jiném vstupu do magického světa, je postavena řada slavných příběhů, ať už je to země, kam vás přenese tornádo, vlezete tam přes zrcadlo nebo se tam ocitnete tím, že projdete pod visícími kabáty ve skříni.
Do světa, kam jsem se dostala já, vedla cesta přes obyčejný starý brněnský činžák. Vždycky když jsem šla jako malá k babičce, muselo se vyšlapat přesně 99 schodů, měla jsem to dobře spočítané. A taky jsem přesně věděla, až přijde takový krásný zvuk: „Klap!“ s nádhernou ozvěnou, když se šláplo na uvolněnou dlažební kachličku. A přesně tahle kachlička mě vždycky přenesla do jiného světa. Zeď se malinko pohnula, ne moc, jen tak, aby se tam protáhlo šestileté dítě. A začala krásná, melancholická, možná až lehce temná procházka zarostlou zahradou. Byl to přesně ten typ zahrady, který vznikne jen tak, že se o ni zdánlivě nikdo nestará. Jenže o ni se někdo stará, jen nevím kdo, protože si dává dobrý pozor, aby ho nikdy nikdo nespatřil. A dost možná, že jsem se o tu zahradu starala jen já ve své hlavě. Bylo v ní všechno, co tam být mělo: Hlavně jezírko! Já se vody docela bojím, ale strašně ráda se na ni dívám. Takže v mé zahradě logicky nemohlo chybět jezírko. Plavalo v nich několik indigově modrých labutí, které měly místo peří kosatcové lístky. Voda měla barvu jako inkoust, kterým se píšou básně na ruční papír, odrážely se v ní plující mraky a dlouhé šlahouny vodních rostlin vytvářely na hladině organické ornamenty připomínající secesní iniciály. Je na světě mnoho dětí, co se takhle dostaly do své vysněné země. A já už tohle všechno zažila jen tím, že jsem si přičichla k té nejkrásnější černé lahvičce se zlatými písmenky. Jen jsem se teda na to mohla líp oháknout, ty děti v pohádkách bývají nechutně stylové. Potvory.
...rychlovka - jen po jednom stříknutí/takže jen dojmy a to, co jsem si zapamatovala a bez možnosti zápisků a indisponována bacilem, no nešlo nenavšítivit
VAVAVOOM
Viole Nere Meo Fusciuni
...velmi mi to připomnělo styl vytvořené vůně, původní Iris Poudre Frederic Malle 2000.
Zde však šťavnatá a větvičníkem jemně zemitá fialka, tmavofialová, téměř dočerna, s delikátní, ale jasnou kosatcovou dřevitostí a i s jemným rtěnkovým akordem.
Jako kdo má rád nepitomé fialky, bude se mu líbit. Je povedená.
(Mě ale nudí)
07/10/23
V pohádkovém jezírku plují na čokoládově temné likérové hladině květy vodních kosatců. Měsíční světlo se drobí na pudrový prach a kosatcové listy jsou z jemné kůže vonící fialkami.
Křehce krásné, subtilně silné.
Vítejte!
Je to sice otrava, ale pokud chceme, aby naše webové stránky nadále fungovaly,
musíme Vás obrat o trochu Vašeho času, abyste si nastavili své vlastní kombinace cukroví.
Koláčky si prosím nastavte podle své chuti:
Na tajných dveřích, či jiném vstupu do magického světa, je postavena řada slavných příběhů, ať už je to země, kam vás přenese tornádo, vlezete tam přes zrcadlo nebo se tam ocitnete tím, že projdete pod visícími kabáty ve skříni.
Do světa, kam jsem se dostala já, vedla cesta přes obyčejný starý brněnský činžák. Vždycky když jsem šla jako malá k babičce, muselo se vyšlapat přesně 99 schodů, měla jsem to dobře spočítané. A taky jsem přesně věděla, až přijde takový krásný zvuk: „Klap!“ s nádhernou ozvěnou, když se šláplo na uvolněnou dlažební kachličku. A přesně tahle kachlička mě vždycky přenesla do jiného světa. Zeď se malinko pohnula, ne moc, jen tak, aby se tam protáhlo šestileté dítě. A začala krásná, melancholická, možná až lehce temná procházka zarostlou zahradou. Byl to přesně ten typ zahrady, který vznikne jen tak, že se o ni zdánlivě nikdo nestará. Jenže o ni se někdo stará, jen nevím kdo, protože si dává dobrý pozor, aby ho nikdy nikdo nespatřil. A dost možná, že jsem se o tu zahradu starala jen já ve své hlavě. Bylo v ní všechno, co tam být mělo: Hlavně jezírko! Já se vody docela bojím, ale strašně ráda se na ni dívám. Takže v mé zahradě logicky nemohlo chybět jezírko. Plavalo v nich několik indigově modrých labutí, které měly místo peří kosatcové lístky. Voda měla barvu jako inkoust, kterým se píšou básně na ruční papír, odrážely se v ní plující mraky a dlouhé šlahouny vodních rostlin vytvářely na hladině organické ornamenty připomínající secesní iniciály. Je na světě mnoho dětí, co se takhle dostaly do své vysněné země. A já už tohle všechno zažila jen tím, že jsem si přičichla k té nejkrásnější černé lahvičce se zlatými písmenky. Jen jsem se teda na to mohla líp oháknout, ty děti v pohádkách bývají nechutně stylové. Potvory.
...rychlovka - jen po jednom stříknutí/takže jen dojmy a to, co jsem si zapamatovala a bez možnosti zápisků a indisponována bacilem, no nešlo nenavšítivit
VAVAVOOM
Viole Nere Meo Fusciuni
...velmi mi to připomnělo styl vytvořené vůně, původní Iris Poudre Frederic Malle 2000.
Zde však šťavnatá a větvičníkem jemně zemitá fialka, tmavofialová, téměř dočerna, s delikátní, ale jasnou kosatcovou dřevitostí a i s jemným rtěnkovým akordem.
Jako kdo má rád nepitomé fialky, bude se mu líbit. Je povedená.
(Mě ale nudí)
07/10/23
V pohádkovém jezírku plují na čokoládově temné likérové hladině květy vodních kosatců. Měsíční světlo se drobí na pudrový prach a kosatcové listy jsou z jemné kůže vonící fialkami.
Křehce krásné, subtilně silné.