Zimní bílá...tak ano. Název jí sedí, i když opačně, než by člověk čekal. Není to vůně studená, ale naopak vůně co zahřeje, v tuhé zimě, k posezení u krbu. Už se vidím, jak tam sedím se skleničkou výborného Amaretta. Z té vůně sálá teplo krbu, člověk je zachumlaný do deky a na stole voní vánoční cukroví. Je tam vše. Vanilka, bílé pižmo i santal, přitom vůně není nijak sladká.