Amouage

Značka vznikla roku 1983, kdy ománský sultán Qaboos bin Said zaúkoloval jeho výsost Sayyida Hamad bin Hamoud Al Busaida, taktéž člena ománské královské rodiny, aby znovu oživil slávu arabských vůní v jejich zemi. Jejich první vůní se stala Gold, dnes již slavná klasika této značky, kterou vytvořil parfumér Guy Robert.

(https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net)

Většina vůní je vyrobena v tradičních flakonech Amouage: dámské flakóny mají připomínat palác Ruwi v Muskatu (město v Ománu) i s jeho mešitou, zatímco pánské mají představovat khanjar, tradiční ománskou dýku. V současnosti značka čítá přes 60 vůní vč. Library Collection (Opus I až VIII - zatím), za nimiž kromě již zmiňovaného Guye Roberta stojí další slavní parfuméři jako Randa Hammami, Cecile Zarokian, Dorothée Piot, Lucas Sieuzac, Maurice Roucel, Michele Saramito, Jacques Flori, Alberto Morillas, Richard Herpin a spousta dalších. Současným kreativním ředitelem, zodpovědným za současný globální úspěch značky, který tyto slavné "nosy" oslovuje ke spolupráci, je Chistopher Chong.

Gold pour Femme

Na zahraničních webech jsem se dočetla o přirovnávání této vůně k No. 5, s čímž tedy za sebe nemohu tak zcela souhlasit. Teoreticky by se tam pár styčných bodů dalo najít, ale v mém případě jsou to dvě rozdílné vůně.

Aldehydy v pětce se hlásí ke slovu mnohem naléhavěji, navíc jsou znásobené hořkým neroli a jsou hřejivé, v Gold jsou „čistší“ a chladnější. V No. 5 hraje poměrně dlouhou dobu prim sytá růže s trochou jasmínu, v Gold je role květin spíše okrajová, tedy po odeznění té největší mýdlovosti dostává prostor zemitý kosatec, růže má však pouze podbarvovací úlohu. A netrvá to dlouho a květiny zcela přikryje výrazný orientální základ.

Zde už se Gold co do intenzity stává pětce výrazným konkurentem, ba ji propracovaností v jistém směru překonává, přesto kromě té intenzity, santalu a nepatrné mýdlové stopy, která od počátku přetrvává, bych jinou další podobu mezi těmito dvěma vůněmi nehledala.

Santal v Gold je obohacený o pořádnou dávku kadidla, příjemné živočišnosti a hořkoslanou ambergris a především mu chybí ten pětkový vanilkový dojezd. Ač tedy podle mě neeexistuje přímá spojitost mezi tím, že kdo je příznivcem No. 5, musí nutně zatoužii po Gold, nemusí to ovšem zároveń znamenat, že nakonec tato kvalitní a propracovaná vůně se skvělou výdrží přece jen neskončí na vaší poličce ;) .

Gold pour Homme

Zatímco dámský Gold začíná poměrně „opatrně“ aldehydy, květinami a ty jednotlivé fáze v něm přichází postupně, pánská verze to na vás hned od začátku vybalí naplno jak s teplým kadidlem, tak i chladnými kovovými tóny, mezi nimiž rozkvétá mladá svěží a šťavnatá růže s křehkou konvalinkou, jedním kvítkem „medově“ nasládlého jasmínu a „pudrového“ kosatce (v dámské verzi je zemitý). Tím to ovšem nekončí.

Vzápětí nás totiž obklopí hřejivá hořkoslaná ambergris s „máslovými“ tóny – kam se hrabe dámská verze, tohle je dvojnásobná dávka. I když i tato ambra je doprovázena zhruba stejnou dávkou příjemné cibetkové živočišnosti. Co je však mnohem podstatnější zde máme navíc špetku mléčného santalu a především krásné „sametově“ zelené tóny chypre , které nám spolu s jemnou zemitostí pačuli zvolna chladí to rozžhavené pouštní ambrové slunce. Pokud bych si měla vybrat některou z pánských vůní od Amouage k nošení sama i já, byl by to rozhodně Gold.

Lyric Woman

(EDP) Podle kreativního ředitele Amoauge Chistophera Chonga se inspirací pro tuto vůni stal krásný nekonvenční hlas Marie Callsové. Snahou bylo zachytit celé jeho spektrum od nevinnosti až k dramatické tragédii. A právě spojení poetické a dramatické stránky má zajišťovat kombinace růže a anděliky. A rudá růže opravdu hraje nejzásadnější roli.

Přichází za chladných ranních červánků v podobě kyselých osvěžujících citrusových aldehydů, oblečená do temně červených sametových šatů, které dávají vyniknout její alabastrové pletí a vyčesaným havraním vlasům. V ruce drží sklenku suchého a chvílemi i medově nasládlého červeného vína kořeněného jemně štiplavým kardamomem, pikantně nasládlým zázvorem a špetičkou prachové skořice. Na hladině sklenky plavou dva plátky květinově sladkého muškátu.

(www.wam.ac.uk)

Sametově rudá kráska usedá na venkovní dřevěnou lavičku. Ve vzduchu je cítit mírně navlhlá zem po kratičké noční dešťové přeháňce. Přestože ráno nezadržitelně přichází a slunce ukazuje svoji přívětivější tvář ve spojení krémové vanilky zahuštěné tonkou, stříbrošedý mlžný kadidlový opar se zapálenými vonnými santalovými tyčinkami růži stále neopouští a zůstává s ní až do samého konce.

(http:images.fineartamerica.com)

(Extrait) Oprosti EDP je čistý parfém ještě hlubší a víc kulatější. Citrusové aldehydy jsou taktéž hlubší a zlatavější, růže je ještě o něco víc sametově chyprová, víno o trochu víc medově sladší, s větším množstvím skořice a zázvoru, naopak téměř s neznatelným kardamomem. A navíc je naše kráska zahalená do šálu hřejivého zlatavého musku.

Lyric Man

I v případě pánské verze jde o mimořádně vyvedenou růži. I ona je zprvu chladná, citrusově aldehydová, avšak tato "sametová" kráska drží v ruce sklenku červeného vína, které je mnohem více kořeněné. Tvoří ho jednak štiplavý zázvor, velice výrazný muškátový oříšek a ostré hořce zelené galbanum.

Po rozvonění zeleň postupně sládne s příchodem anděliky. To ovšem růži nestačí. Rozhodla se totiž uchýlit do pánské společnosti hřejivého živočišného pižma a teplého kouřového kadidla a strávit s nimi večer. Všichni se usadí na navlhlý zemitý podklad s mechovým podrostem k doutnajícímu santalu a pálenému jehličí.

Jubilation 25 for Women

Asi všichni víte, že tato vůně byla vydaná v roce 2007 u příležitosti 25. výročí od založení firmy. A určitě to nemohli oslavit lépe než velkou orientální vůní s tóny chypre, protože to Jubilation 25 podle mě určitě je .

První tóny jsou bylinkově zelené se svěžími citrusy, doplněné květinovým mýdlem. Pak nastává zlom a naplno to rozparádí kadidlo, teplé i chladné zároveň, spolu s dalšími pryskyřicemi a trochou koženého živočišna. To po rozvinutí mizí a zůstává jen kůže s nazelenalými „sametovými“ tóny chypre a suchým pryskyřičnatým kouřem.

V oficiálním videu zvolili jako doprovodnou melodii Dvořákovu „Měsíčku na nebi hlubokém“ z Rusalky, to je celkem trefné, právě ta část chypré jí v její noční tíži dodává určitou éteričnost, zároveň bych k té noci osobně přidala i zapálené hořící pochodně a víc zlatých ozdob, protože tahle vůně je, podobně jako Encens Mythique d´Orient, především zlatá (myšleno spíše typově).

Epic Woman

Prvotní tóny Epicu, to je pořádná nálož kmínu, drceného pepře a "paprikového" podtónu, poté jsem vtažena mezi truhlíky plné muškátů, až mám pocit, že mě zavalí. Konečně nastává příjemnější zlom a přichází růže utopená v čajovém kotlíku, prohřívaného muskem a do toho dřevo, spousty dřeva. Na okrajích poletují drobné kouřovo-větrové vlnky, které podtrhují efekt, že Amouage nám tu naservíroval pořádný orientální lektvar.

Reflection for Woman

Vůně má údajně připomínat jarní ranní rosu v tropické zahradě či co. To sice nezní až tak špatně, ale přece jen porovnáme-li to s ostatními vůněmi, s nimiž tato značka přišla, je to přece jen pořád nepoměrné chtít za něco takového tolik peněz, navíc pokud se tak vůně nechová po celou dobu jako v tomto případě.

No, rosa by tu na začátek mohla být v podobě velmi svěží frézie se špetkou štiplavého pepře, jenže pak romantika končí a přichází mix zatuchlé vodní zeleně s kovovými tóny. Brčálovosti vůně přispívá i nepříliš příjemný živočišný jasmín. Teprve po jeho odeznění se ukazuje krémové květinové mýdlo z magnólie a ylangu, díky čemuž se vůně konečně příjemně zakulatí.

V další fázi nám k mýdlu někdo přidal i čistě vyprané prádlo (pižmo) – když mýdlo, tak jsme holt musely vyprat v neckách z hladkého cedru. Opravdu pěkný je až drydown s mléčnou dřevitostí, sametovými fialkovými lístky a špetkou hřejivé ambry a tentokrát se skutečnou svěžestí dvou kapek ranní rosy.

No přijít s touhle vůní Bertrand Duchaufour, tak se snad ani nedivím, ale že má tohle na svědomí Maurice Roucel, který si mě získal pro skvosty jako Iris Silver Mist nebo Musc Ravageur, to mi hlava tak trochu nebere. To jsou ty pokusy doplnit si sortiment vůní o svěženku.

Honour Woman

Podle oficiálních stránek značky byla tato vůně inspirovaná tragickým příběhem Madame Butterfly ze známé opery G. Pucciniho. Coby bílokvětinová vůně má odrážet různé stránky její postavy: tuberóza v ní má symbolizovat nebezpečí, jasmín věrnost a oddanost, gardénie tajnou lásku, konvalinka čistotu srdce a bílý karafiát nevinnost, což v základu vyvrcholí v její tragický konec. Ano, tragická, chladná a odtažitá, přesně tak se chová vůně už od začátku, bohužel ne ve smyslu nějakého veledíla, jakým Pucciniho tvorba bezesporu je.

Jen na začátek vás přivítá trocha zelených bylinek a špetka pikantního pepře, než se celou vůní rozprostře podivná kyselost, vodnatost a kovový chlad, která vůbec nedá prostor jednotlivým bílým květům patřičně vyniknout a zahrát to slibované velké divadlo. V podstatě se dočkáte jen ovocné žvýkačkové tuberózy, trochy medově nasládlého jasmínu a příjemné „krémové“ gardénie bez žampionů.

No a v základu, kde by člověk čekal slibované vyvrcholení, dýky, která by rozčísla tuhle nudu, se mu dostane jen něco hřejivé ambry s pryskyřičnatými tóny a jemnou kůží. Rozdíl mezi Reflection a touto vůní je pouze ten, že tady nás neterorizuje zatuchlost, brčálová zeleň a jasmín není živočišný, což z ní dělá „o chlup lepší květinovou letní svěženku“. I tak se mi však stejně jeví pro tuto značku naprosto zbytečná.

Interlude Woman

Po zklamání s Fate jsem to s touhle mezihrou zkusila znovu a ač mně osobně vychází z tohoto souboje lépe Interlude, pořád to nějak není ono. Ale konečně jsem aspoň přišla na to, v čem je zajímavý její začátek. To je totiž skutečně krásná kombinace jiskřivě svěžích citrusů, pikantního zázvoru, kandované dýně a přezrálého kiwi. Do toho se vkrádá vůně pražených oříšků v medu a kořeněný santal, jaký typově najdete např. v Lutensově Santal Majuscule. Obojí je ve vůni patrné až do samotného závěru, jen ta medovost později nabere trošičku na intenzitě.

Skrze pudrově pryskyřičnaté tóny v koženém plášti přecházíme dál a dál do orientu. Doprovází nás velejemný oud. Tvář nám ošlehne pár zrníček vanilkového prachu, až nakonec dosáhneme našeho vytouženého cíle. Tím jsou chladné „sametové“ tóny chypre. A když tak o tom přemýšlím, problém bude právě v tom medu, on totiž na mně trochu lepí a snaží se ty chyprové tóny neustále přeprat, což od něj ovšem není ani trochu hezké :) .     

Interlude Man

Z posledních dámských novinek jsem byla rozpačitá a bohužel ani pánské nejsou výjimkou. Nekonfliktní jiskřivě svěží bergamot přerazí sladce zelené oregano s namletou sladkou paprikou (koření) – tuhle kuchyňskou exkurzi k plotně si u Amouage vážně mohli odpustit  .

Po ní nastává asi ta jediná hezká fáze z celé vůně: suchý kouř, horký pouštní písek, posezení za noci u ohně (nasládlá „prachová“ ambra + labdanum + teplé kadidlo) v oáze ve větrem ošlehaném kožeňáku. Bohužel tento kožeňák je poněkud živočišnější zřejmě díky větší dávce oudu, než kolik jí dali do dámské verze.

Jinak použito stejné množství pražených oříšků, krémového santalu, jen z vanilky použili tak dvě prachová zrnka. Ale tu sladkou gulášovou papriku, tu mi tam tedy nakonec vracet nemuseli. Škoda, že nemohlo zůstat jen u té „pouštní“ fáze  .

Fate for Women

Jestliže s Interlude a Beloved jsem byla tak trochu rozpačitá, to jsem ještě netušila, jak mě vypeče Fate. Nesnáším, když se mi vůně jednou stranou líbí a přitom si musím na ruce málem vyhloubit díru, abych si jí vůbec užila a přesně to je její případ. Pořádně si člověk užije jen bergamotově svěží mýdlový začátek s téměř nesladkou prachovou skořicí, pepřem a štiplavou paprikou (koření), díky čemuž se mi na malinký okamžik vybaví Epic, ale v mně líbivé light verzi.

Po chvilce vůně nepatrně zkysne a přidává se lehce živočišný jasmín z Ubaru z chladným kouřovým kadidlem, jenže místo aby se vůně rozezpívávala, ona čím dál tím víc šeptá. Nakonec mizí i jasmín, zůstává jen kadidlo s hladce zbroušenou kůží, suchým dřevem a špetkou hřejivého musku. Přes to je přehozen tenounký závoj chladných tónů chypre. Dojde sice k jistému zahuštění krémovou vanilkou a miniaturní kapičkou medu, jenomže vše se stále děje jen přímo na kůži, a tak drží pár hodin, jenomže jakmile vzdálíte nos na víc jak 10 cm, nepoznáte zhola nic a po třech hodinách už je pryč úplně  .

Fate for Men

Jakkoliv u dámské verze lkám nad její slabou intenzitou, tento pánský orientální protějšek Fate to má přesně naopak. Rozjíždí to už od začátku směsí pikantního zázvoru a bylinného šafrán, hořké zeleně a svěžích citrusů. A netrvá dlouho a ukáže se, že jde o pořádnou teplou kadidlovku s trochou živočišného oudu s koženým podtónem.

Po rozvonění medicinálnost oudu mizí a čím dál tím víc se projevuje suchý, prašný a dřevitý charakter celé vůně. Pomáhá tomu jednak celkem autentická usušená slaměnka se dvěma až třemi krystalky zkaramelizovaného cukru, kouřové labdanum, drhnoucí cedr, jemně připálená lékořice s lehkým tmavě sladkým podtónem a špetka kari.

Ale nebojte, úplně písečně vyprahlá Fate není, v drydownu ji mírně oživuje trocha mléčného santalu s kapkou krémově sladké tonky. Konečně po delší době pánská vůně od Amouage, které můžu s radostí zatleskat ve všech ohledech.

Lyric Woman

S radostí konstatuju, že to je fakt síla, výrazná, hodně do prostoru. Cítím silné, hutné, kvalitní suché kořeněné červené víno, vedle sklenic, kde je nalito, je ve váze jediná tmavě rudá růže v plném květu a ve vedlejší místnosti je zapálená vonná tyčinka, jejíž omamná těžká sladká kouřová vůně občas zavoní až sem. Po rozvonění se uhladí do santalovo-pižmova. 

Jubilation 25 for Women

Silně kadidlová vůně se spoustou koření (které zavání – zřejmě mimo jiné – mými nepříliš oblíbenými hřebíčkem a koriandrem) a zvláštním nádechem živočišna, což tak nějak kontrastuje s tím vším neosobním pálením balzámů a pryskyřic a kdovíčeho (a já bych tomu věřila i myrhu a opoponax, ten se mi hodně vkrádá na mysl). Strašně mi něco připomíná. Lepší Opium plus… něco. Možná nějaká přidaná hodnota..

Epic Woman

Vůně je výrazně dřevitá se zřetelným větrovým tónem, který mi tam docela vadí. Chladná, pepřově pikantní, trochu zakouřená, s vlažným silným čajem, ve kterém se luhují i nějaké růžové plátky. Jsem poněkud zklamaná, buď na mně nevynikne nebo jsem čekala moc…

Journey for Woman - Journey for Man

Už má někdo vyzkoušeno?

Opět působivá filmová upoutávka http://www.amouage.com/films

( zdroj www.amouage.com)

k tomu Lyricu - toto by som veľmi-veľmi chcela, porovnať si pri všetkých Extrait s EdP (teda, tam, kde je....), hlavne Lyric a Memoir

Tak to máme stejné cíle :) . Já zatím měla příležitost jen u toho Lyricu, ale když se zadaří, možná se mi zanedlouho povede i ten Memoir.

Interlude Woman

Úvod překvapí ovocnou jiskrností s tóny šťavnatého rybízu a nahořklého grepu. To je veselý moment a "nejlepší ovocenka na světě". Po chvíli se objeví santal, který vytváří zvláštní efekt, totiž, že při nanášení vůně poťupkáním vzniká "leštěnkový tón" (ze spoluúčasti podezřívám jasmín), při aplikaci nástřikem se leštěnka nekoná nebo jen nepatrně. Navíc není to nepříjemný tón. Vznikne mnohovrstevnatá - mmhm, je tu i vrstvička s medem a oříšky - přesto jednolitá kompozice, kdy se jednotlivé složky do sebe krásně vpíjejí a celé se to snáší do nižších, nasládle kouřových a dřevitých sfér. Květinová chypre jak ze staré školy. Tady vidím určitou příbuznost s Memoir Woman. Interlude voní jemně, ale ne křehce a drží se spíše u těla. Pro Interlude bych volila spíš nějaký středně šedý odstín flakónu (i když ta modrá je nádherná!), jako vyjádření cesty od bílé k černé neboli od Honour k Memoir.