Maria Candida Gentile

Patří k nejoceňovanějším italským parfumérkám současnosti vůbec. Kromě "běžných parfémů se může pochlubit nejen řadou osobních vůní na míru, ale i bytových vůní. K jejím nejvýznačnějším zákaznicím patří např. Caroline, princezna monacká, pro níž vytvořila osobní parfém s názvem "Pinede des Princes" nebo Tarrak Ben Amar, známý filmový producent, vnuk prvního tuniského prezidenta a svého času manažer Michaela Jacksona, jemuž pro změnu namíchala vůni "Satine".

(www.mariacandidagentile.com)

Maria byla fascinována vůněmi už od dětství, kdy u nich v zahradě rostla odrůda popínavých růží Clair-Matin. Už tehdy sbírala jejich okvětní plátky a vytvořila z nich svoji první růžovou vodu vůbec a tu pak prodala. Avšak teprve když se sama stala matkou, rozhodla se věnovat parfémům profesionálně a odešla je studovat kam jinam než do Grasse, kde se jejím učitelem stal Carol André, který ji zasvětil do hlavních tajů parfumérství.

(www.mariacandidagentile.com)

Zlomovým se pro ni stal rok 2009, kdy založila svou vlastní značku. Její portfolio tehdy zahrnovalo premiérově čtyři vůně: tři dámské (Cinabre, Exultat a Sideris) a jednu pánskou (Gershwin). Další vůně následovaly vzápětí a už v roce 2012 přidala ke klasické řadě novou exkluzivní kolekci čtyř čistých parfémů. O další dva roky později představila další novou řadu tří vůní (Kitrea, Leucò a Syconium), nazvanou "Flight of the Bumblebee", která má být inspirovaná stejnojmenným hudebním dílem ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimskiho-Korsakova. Jejím zatím posledním přírůstkem je z loňského roku je Elephant & Roses. Osobně jsem zatím z jejich vůní vyzkoušela celkem čtyři a ani jedna nezapře kvalitní a osobité zpracování.

Cinabre

Už druhá růže od téhle dámy a opět velmi zajímavě pojatá. Smíchala jiskřivý zázvor s drceným černým pepřem a sladkým růžovým dřevem, který vytváří dojem starých zaprášených kamenných hradeb s masivní dřevěnou bránou, bičovanou chladivou deštivou přeháňkou. Trvá to jen pár minut, ale stačí to k tomu, aby do sebe dřevo i kámen vsáklo určitou vlhkost.

Po rozvonění se objeví už i ta růže a není mi úplně neznámá. Zase je to podobný typ vinné růže jako v Une Rose (Frederic Malle), jen tahle je ve společnosti pálené myrhy, která ji pozvolna vysušuje, k čemuž pak v základu přispěje i pudrově pryskyřičnatý opopanax s nesladkou vanilkou a benzoinem a - souhlas s kinomou - společně vytvoří vinné růži ještě její voskově-plastelínovou dvojnici.

Kitrea

Citrusovky obvykle nebývají můj šálek čaje, ale tohle je opravdu netypický druh "svěženky". Kombinuje trpkou bergamotovou a citronovou kůru a fíky, namočenými do medu, který vůni dodává nepatrný gurmánský podtón. Vzápětí se ovocnou složkou začnou prolínat příjemné slané mořské tóny s ambrou a včelím voskem a společně tak vytvoří dojem teplého letního dne, ovocné mísy a šumění příboje, narážejícího na útesy. A tentokrát můžu pochválit i dobrou výdrž.

(http://larte.biz)

(http://imgc.allpostersimages.com)

Syconium

Tak tohle už je ve srovnání s Kitreou vyloženě fík k nakousnutí. Žádný náznak svěžesti, citrusů nebo moře, jak jsme u většiny fíkovek zvyklí, ani ťuk. Představte si hrnek teplého kondenzovaného mléka a mísu fíků v obrovské medové lázni. Tady se jím opravdu nešetřilo. Teprve po delším rozvonění, když trochu povolí a fík dostane víc prostoru, začnete vnímat, že stůl, na němž se to všechno nachází, je z mléčného santalu a že hned vedle stojí zapálená svíčka, ze které zvolna odkapává vosk. Kromě toho, že se jedná asi o nejgurmánštější fíkovku, jakou jsem kdy zkusila, se Syconium může pochlubit zatím nejlepší intenzitou a výdrží z produkce MCG.

(http://cdn2.bigcommerce.com)

(www.greenprophet.com)

Noir Tropical

Tahle vůně potěší zejména příznivce hořkých neloupaných mandlí. Tyhle jsou na začátku osvěžené bergamotem. Poté je necháme chvilku macerovat v rumové lázni, abychom je, jakmile oschnou, vmíchali do našlehaného vanilkového krému, podobného tomu, jaký najdeme sve Spiritueuse Double Vanille a znovu zakápneme rumem a posypeme vanilkovým cukrem jen s tím rozdílem, že Noir Tropical nakonec nesklouzne až do pudinku, ale v základu naopak vyzní trochu víc dřevitěji (cedr).

Luberon

Mojito Chypre má na mně do zubní pasty naštěstí hodně daleko, no v případě Luberonu musím andry dát za pravdu, opravdu voní jako pižmově prohřátá zubní pasta s příchutí levandule a máty, která se posléze promění ve vyžvýkanou osychající Orbitku s tím, že mně se růže vyhnula úplně. Osobně bych tak vonět nechtěla, nicméně komu se líbila AA Mentafolia, měl by minimálně pro zajímavost určitě vyzkoušet.

Burlesque

První, co mě k téhle vůni napadá - retro vůně. Berlín a zlatá dvacátá léta, tanec na špičce vulkánu. Evropská metropole zábavy, noční kluby, varieté, swing a charleston.

Burlesque evokuje jedno z takových etablissement z dvacátých let. Sál s balkóny, stolky se židlemi, pódium pro muzikanty, navoskované parkety a závěsy, na kterých se usadila vrstvička prachu. Násilně ukončená epocha, jejíž duch se už nikdy nepodařilo probudit, a přece to tady kdysi žilo. Vonělo to po kandovaných pomerančích, nápojích se skořicí a hřebíčkem. Po červených rtěnkách dam a jejich kožených kabelkách, po kosatcovém pudru tanečnic. Po parfémech s květinami, pačuli, kadidlem a jemnou živočišnou cibetkou.

Vůně, která vás vrátí o sto let zpátky aniž by přitom působila zastarale.

www.t-online.de

...tanec na špičce vulkánu...

Krásné spojení/přirovnání..!

A jinak - zní to lákavě...

a ještě - moc se mi libil film Varieté, s Cher a Christinou Aquilerou...

To mě taky!  Tak si píšu.

"Tanz auf dem Vulkan" se často používá ve spojení s kulturou a zábavou Berlína 20. let. A v roce 1933 sopka opravdu vybuchne.

Je to moc krásná vůně. Vůbec tenhle styl vůní mě hrozně baví.

...ano, když vůnê něčím, čímkoliv osloví, tak to je krásné.!

A klidně i záporně...

...pořád lepší, zajímavější a dobrodružnější objevování a zkoumání vůně, která svým způsobem irituje,

než příjemný odér, ale

nijaký,  prostě

nuda.

To je veľmi pekná a zaujímavá recenzia Myslím, že nebudem sama, kto po prečítaní zatúži vôňu vyskúšať na vlastnej koži.

...inak, mám taký mrazivý pocit, akoby sme žili podobnú dobu. Tesne pred pádom tancujeme nad priepasťou..

Taky mám ten pocit. Každý den se stane něco, minimálně jedna věc, která mi přijde jako utahování šroubů ve věci svobody a demokracie nebo zvyšující se hrozba z různých stran.

Ano, Burlesque je jedna z nejhezčích vůní, jaké kdy vůbec Maria vytvořila. Jsem ráda, že se ti taky líbí. Hned, jak se to bude hodit, mám v plánu pořídit si alespoň to roztomilé 15 ml cestovní balení.

To 15 ml balení mě taky moc láká, je nejhezčí ze všech.  Já už jsem ho měla v košíku, abych zjistila, jaké mají poštovné. € 15,50 mě trochu rozladilo, tak jsem to odložila.

Já nemyslela oficiální stránky, ale tady, kde ho mají taky a od 1000 SEK s poštovným zdarma. Teď jsem jenom ve vyčkávací/rozhodovací fázi, co k němu, abych na něj dosáhla.

Dík za tip . Já jsem ještě kromě oficiálních stránek jinde nehledala.

Aj ja ďakujem za tip, tento eshop vôbec nepoznám.

Mne na oficiálnej stránke naskočilo poštovné na Slovensko 30€  - za sadu vzoriek. ...tak ma zvedavosť rýchlo prešla.

Hanbury

K téhle vůni prý Mariu inspirovala slavná botanická zahrada jedné stejnojmenné vily ve severoitalském městečku Ventimiglia, ležící na středomořském pobřeží, respektive nese příjmení její majitelky Dorothy Hanbury, která se o tuto zahradu léta starala, než ji v 60. letech minulého století prodala městu a to ji následně převedlo v 80. letech pod správu univerzity v Janově. Od 1. června 2006 byla dokonce zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Najít tu můžete desítky botanických druhů, ať už je to tzv. Bramboříková zóna, olivový háj, šalvějová zahrada, šalvějová zahrada, australský lesík s eukalypty, palmový háj, banánový lesík nebo piniový háj nebo jihoafrické akácie a další.

(www.eurocheapo.com)

V samotné vůni se Maria zaměřila v úvodu hlavně na plně obsypané hořké pomerančovníky, které doplnila osvěžujícím hořkým neroli. Dále je to sazaník, jehož vůni můžeme přirovnat k ještě ne úplně zralým jahodám s kořenitými podtóny, a mimóza jak vystřižená z Une Fleur de Cassie s tóny lehce navlhlého sena, které ovšem postupně osychá a natrpklého medu. Hanbury tak v téhle fázi působí teple a měkce sametově jako prosluněný jarní den. V základu už potom jenom vůni provzdušní jemné bílé pižmo. Její jedinou nevýhodou je, že oproti Une Fleur de Cassie a jiným mimózovým vůním nejde až tolik do prostoru, i když jinak výdrž na kůži je velice slušná.

Od teď  se s vůněmi této dámy můžeme setkávat v butiku NON PLVS VLTRA v pražské pasáži Černá růže. 

http://guerlinade.cz/2016/07/31/cerna-ruze-se-znovu-rozvonela/

Rrose Sélavy

(www.pumiris.com)

 V názvu této vůně se skrývá dámské alterego slavného francouzského výtvarníka Marcela Duchampa, jak jej v roce 1920 vyfotografoval v převleku za ženu jeho přítel americký výtvarník a fotograf Man Ray. No a už z názvu je jasné, že to nebude o ničem jiném než o růži, hned s vícero druhy a výsledek je dokonalý. Rrose Sélavy začíná jako májová růže, jejíž svěžest zdůrazňuje citrusová pelargónie.

Postupně nabírá na síle a změní v jemně kořenitou tureckou růži s ovocnými podtóny. Podobně jako Rosenlust se stává i hřejivou, malinko voskovou a lehce medovou, přičemž stále neztrácí přírodní citrusovou svěžest a jistou dávku vzdušnosti a nám tak pozvolna pod nosem vykvétá kompletní sametová růže se zelenými lístky a dřevitým stonkem. Ve srovnání s Rosenlust má ovšem daleko lepší intenzitu a výdrž (je to čistý parfém), což z ní dělá dokonalou přírodní růži, která se podle mě klidně může hrdě postavit i vedle takové Une Rose.