Tak Marie Antoinetta odložila medovníkový zákusek zpět na talíř a po tomto vyčerpávajícím výkonu se vydala pro kapku osvěžení do své rurální rezervace.

Ulepené prstíky si cestou utírá tu do listů fíkovníku, tu do keře černého rybízu... a šťavnatá tráva jí křupe pod střevíčky, když sejde z cestičky, aby přivoněla k pivoňce. U zídky skleníku nakrčí nosík nad zvláštním odérem exotických tomates... nahlédne dovnitř, jak si vede zahradník s citrusy... a kolem záhonu růží se vrací, aby si utrhla ještě jeden fíkový list.

Je věnována opět Marii Antoinette a jejímu dalšímu refugiu v komplexu zahrad ve Versaille. Hameau je malá vesnička v trendu tehdejší doby, kdy byl módní návrat k přírodě a venkovská idyla.
Kolem jezírka vzniklo několik selských stavení, mlýn, mlékárna, rybárna a stodola. Na statku byla zvířata - krávy, kozy a holubník s holuby a každý domek měl svou zahrádku, na které se pěstovala zelenina, byliny a květiny, kde rostly jabloně a třešně. Na jezírku se mohlo jezdit na loďkách.
Jak voní venkovská idyla Marie Antoinette?
Jsme na zahrádce, voní tady bylinky, rajčatové listy a listy fíkovníku. Do nich se začíná prolínat vůně pelargónií v truhlících, kvetoucího pomerančovníku a růží z blízkého záhonu. Na stole před domem stojí džbánek s čerstvým medem. S přicházejícím večerem se procházíme po trávníku a vnímáme vůni trávy a břečťanu obrůstajícího zeď stavení. Když vejdeme do domku, objevíme dřevěnou truhlu, která skrývá vyprané prádlo proložené květinovým mýdlem.