Zajímavý parfém nakloněný na pánskou stranu. Hořký pelyněk promíchaný s živočišným kmínem a včelím voskem se uhlazuje kosatcovým prachem a naolejovaným semišem z parfému The Lover's Tale a přes drhnoucí popelavý větvičník přechází na nasládlý pudr. Výdrž přesahuje 6 hodin.
..jako skoro nic necítím.?! Chvíli. Naštěstí.
Po pár vteřinách se vůně probere a začne něco dělat
konečně.
Hm, Francesca má ve všem tak nějak stejný základ - zase ta typická balzamičnost s kosatcovým máslem(Violet Blonde a Grand Soir), akorát že sem přidala špetku - relativní - hrubosti z cedru.
Kůže zde s kmínem voní velmi delikátně a lahodně, jenže jsou schované za těžkým závěsem
(= spíše si je uvědomujete, než že by jste si je pořádně užili).
Tenhle černý rytíř je stydlivý, opatrný, bojácný,
tenhle by nevybojoval nic.
Leda tak letmým polibkem a to ještě ukradnutým někde v koutě a potmě...
...intimní vonná skladba
Pro koho tahle dáma tvoří.? Pro křehulíny.?
...chjoo...
(The Black Knight se hodně podobá The Lover´s Tale, akorát, že má méně zelené pudrovosti z Chanelů, naštěstí dýchá, rytíř, živočišněji a tím i lépe drží)
((jo, a The Lover´s Tale už skoro zmizel.
To je kšeft, toto))
Pro rytířské příběhy mám slabost už od dětství. Ten od Francescy mě rovněž nezklamal. Nepostrádá totiž jak romantiku, tak trochu tajemna a napětí s přesně nadávkovanou špetkou živočišného náboje. Černý rytíř v něm tryskem cválá za soumraku po prašné lesní cestě na svém vraníkovi. Koženou uzdou jej pobízí k co nejrychlejšímu trysku.
Spěchá totiž za svou vyvolenou dámou, jíž je kořenitá růže s pudrově alabastrovou pletí s dlouhými kadeřemi v barvě žloutnoucí slámy. Oděná do kosatcového nachu už jej toužebně očekává se džbánem medoviny, aby spolu nakonec mohli ulehnout pod mechový baldachýn, jakmile dohoří svíčka z včelího vosku.
Černý rytíř. Francesku inspirovala postava Černého rytíře, osobnost Giovanni Dalle Bande Nere z rodu Medici, který se proslavil jako neohrožený velitel žoldnéřů v 16. století.
A opravdu. Vůně je temná jako vojenské ležení za soumraku. Schované za divokými keři stojí stany, uprostřed hoří oheň, opodál se pasou koně a jejich kožená sedla visí na dřevěných hřebech.
Ale tentokrát se Francesca vyhnula živočišnosti, naopak vnesla do ležení trochu poetiky.
U kůže s odlesky zeleně a dřevitého vetiveru je máslový kosatec, po pačuli stéká kapka medu a v kouři kvete rudá pudrová růže. Ale jen než se přes ležení rozprostře mechová noc.
Zajímavý parfém nakloněný na pánskou stranu. Hořký pelyněk promíchaný s živočišným kmínem a včelím voskem se uhlazuje kosatcovým prachem a naolejovaným semišem z parfému The Lover's Tale a přes drhnoucí popelavý větvičník přechází na nasládlý pudr. Výdrž přesahuje 6 hodin.
..jako skoro nic necítím.?! Chvíli. Naštěstí.
Po pár vteřinách se vůně probere a začne něco dělat
konečně.
Hm, Francesca má ve všem tak nějak stejný základ - zase ta typická balzamičnost s kosatcovým máslem(Violet Blonde a Grand Soir), akorát že sem přidala špetku - relativní - hrubosti z cedru.
Kůže zde s kmínem voní velmi delikátně a lahodně, jenže jsou schované za těžkým závěsem
(= spíše si je uvědomujete, než že by jste si je pořádně užili).
Tenhle černý rytíř je stydlivý, opatrný, bojácný,
tenhle by nevybojoval nic.
Leda tak letmým polibkem a to ještě ukradnutým někde v koutě a potmě...
...intimní vonná skladba
Pro koho tahle dáma tvoří.? Pro křehulíny.?
...chjoo...
(The Black Knight se hodně podobá The Lover´s Tale, akorát, že má méně zelené pudrovosti z Chanelů, naštěstí dýchá, rytíř, živočišněji a tím i lépe drží)
((jo, a The Lover´s Tale už skoro zmizel.
To je kšeft, toto))
Pro rytířské příběhy mám slabost už od dětství. Ten od Francescy mě rovněž nezklamal. Nepostrádá totiž jak romantiku, tak trochu tajemna a napětí s přesně nadávkovanou špetkou živočišného náboje. Černý rytíř v něm tryskem cválá za soumraku po prašné lesní cestě na svém vraníkovi. Koženou uzdou jej pobízí k co nejrychlejšímu trysku.
Spěchá totiž za svou vyvolenou dámou, jíž je kořenitá růže s pudrově alabastrovou pletí s dlouhými kadeřemi v barvě žloutnoucí slámy. Oděná do kosatcového nachu už jej toužebně očekává se džbánem medoviny, aby spolu nakonec mohli ulehnout pod mechový baldachýn, jakmile dohoří svíčka z včelího vosku.
Černý rytíř. Francesku inspirovala postava Černého rytíře, osobnost Giovanni Dalle Bande Nere z rodu Medici, který se proslavil jako neohrožený velitel žoldnéřů v 16. století.
A opravdu. Vůně je temná jako vojenské ležení za soumraku. Schované za divokými keři stojí stany, uprostřed hoří oheň, opodál se pasou koně a jejich kožená sedla visí na dřevěných hřebech.
Ale tentokrát se Francesca vyhnula živočišnosti, naopak vnesla do ležení trochu poetiky.
U kůže s odlesky zeleně a dřevitého vetiveru je máslový kosatec, po pačuli stéká kapka medu a v kouři kvete rudá pudrová růže. Ale jen než se přes ležení rozprostře mechová noc.