Jakkoliv jsem z pánské verze X stále nadšená, o dámské se už stejně pochvalně vyjádřit nemohu, třebaže by se mi jako ovocná chypre líbit měla. Jistě, kvalitní zpracování tomu nelze upřít, ale ona je to moderně pojatá chypré a přes to prostě u mě nejede vlak. Navíc z ovoce kromě mandarinky a kyselé rebarbory nejvíc dominuje broskev, která je sice jednou stranou měkká, šťavnatá a sametová, ale zároveň i tak nějak mazlavá, také nejásám.

I medově nasládlý jasmín s konvalinkou nám to stejně jako pačuli, zřejmě pro zachování směru chypre, táhnou do zelena. Kromě toho se pačuli stará i o potřebnou dávku vlhké zemitosti. Co mi však opravdu vadí, je v základu nepříjemně drhnoucí cedr se škrablavým pižmem. Zachraňuje to až trocha jemně nasládlé krémové vanilky, která onu ostrost uhladí.