Ono se u Y.R. občas zadaří - nostalgicky vzpomínám třeba na Néonatura Cocoon,  Fraîcheur végétale: Thé Vert nebo Pur Désir de Lilas. Ty jsem měla opakovaně a kdyby se ještě dělaly, tak bych je měla i dneska.

...ano, Neonatura Cocoon a ještě ta jejich Rose Absolu... 

Těch je opravdu velká škoda.!

Lancôme: La Vie Est Belle

V mém případě nemůže být o tom, že život je krásný ani řeč, jelikož tuhle vůni považuju za Montezumovu pomstu vůči mojí kůži podobně jako mi to provedl třeba Chanel s Allure. Začíná na mně totiž jako černorybízový bonpar s moučnatou hruškou, který záhy vystřídá rozmačkané nahořkle kyselé rybízové listí. Po rozvonění pak na mně vyleze už i na můj vkus extrémně přeslazený pomerančový květ s pralinkou a tonkou a to ho mám jinak nasladko dost ráda. Tuhle jakože gurmánskou sladkost se sice snaží tlumit suché prašné pačuli, jenže ono na mně společně s gumovým jasmínem začne zároveň i tlít, což je pro mě ta nejhorší možná kombinace. A drží to pochopitelně jak přibité.

Gucci: Gucci by Gucci (Eau de Parfum)

Kdysi jsem tuhle vůni chvilku i nosila, jenže mezitím uběhlo hodně vody a asi se mi od té doby i změnila chemie mojí kůže nebo vkus nebo obojí, protože dnes už v ní mám jen kompotované hrušky, zalité lepkavým medem a kokosovou tiaré s tropickým ovocem. Po rozvonění se sice objeví pižmo s pačuli, které se snaží tu ulepenost zkrotit, ale bohužel pižmo začne drhnout a pačuli tlít.

Tom Ford Noir Pour Femme - čekala jsem větší odvahu. Vůně na Forda opravdu krotká, slaďoučká, nekonfliktní. Cítím čokoládu, lehce i zemité tóny, trochu dřeva, ještě míň vanilkového tabáku... a to je tak vše. Není špatná, jen bych čekala podle názvu nějakou temnou kořeněnou kadidlovou pecku, a ono tohle...

Já bych řekla, že je poznat, že je to Ford, jen je to zatím asi nejvíc gurmánské.

S tou nekonfliktností, to asi jen pro nás, že je člověk od něj zvyklý na jiné pecky, ale pro uživatele běžného mainstreamu to bude pořád náročné sousto, bych řekla.

Je fakt, že ten název je hodně obecný a pokud člověk nezná složení, které už to napovídá, tak to svádí k různým představám. Já jí kvůli té čokoládě beru nakonec jako takový temný dezertík, fakt se mi líbilo, jak se na mně minulý týden rozvoněla. Kdyby mi chtěl někdo darovat tu malou třicítku, o hlavu bych mu ji nejspíš neomlátila.

Zkouším ji dneska podruhé a na mě to ta zakouřená kořeněná ambrovka je.

A souhlasím s Vendulčiným závěrem, že třicítečku bych případnému dárci o hlavu rozhodně neomlátila.

Tak to vam obema zavidim, i kdyz na druhou stranu jsem rada, ze ji nebudu muset mit. Samozrejme ze pripadnemu darci bych ji o hlavu neomlatila ani ja  Jen to neni co jsem cekala.

Living Lalique (Lalique) -  nasládle dřevitá vůně s lehkou svěžestí na úplném počátku, postupně se přidal i dřevitý kosatec na hebkém semiši, lehce poprášený pudrem. Pro mě je ale nejhezčí dojezd v podobě suchého nasládlého levandulového prachu v podobě, kterou mám tak ráda v Gris Clair.

B. Balenciaga (Balenciaga) - nemastný neslaný, vodově ovocně dřevitý začátek rozhodně nebyl předzvěstí něčeho alespoň trochu zajímavého...leč do půl hodiny se rozvoněla do podoby pižmovky s nasládlými fialkovými listy a jemně nakyslým šeříko-konvalinkovým základem. Do značné míry se podobá Éclat d´Arpege.

Dnes jsem díky Evanille vyzkoušela Lovely (Sarah Jessica Parker) a i když má ten začátek hodně svěží, docela rychle se rozvoněla do příjemné růžové pižmovky s jemným nádechem růžového šampaňského a vzdušnými dřevy. Jo, tahle vůně se dá označit za odpočinkovou líbivku.

...kde se k té vůni Nivea dá přijít, prosím.?

Díky zvláštní prodejní politice to patří do exkluzivek ale přesto příspěvek umisťuji do středního proudu.

Nivea svoji novinku zatím nabízí jen v Německu, ale věřím, že u toho nezůstane.

Krém v modré kovové krabičce provázel celé moje dětství. Existenci jiných krémů se mamce podařilo přede mnou tehdy úspěšně utajit. Upřímně jsem nesnášela mastný pocit, který v zimě zanechával na mém obličeji, ale jeho vůni jsem měla vždycky moc ráda.
Když Nivea slavila stoleté výročí svého kultovního krému uvedením stejnojmenné toaletní vody, sehnala jsem miniaturu a nastalo dvojí zklamání. Za prvé ze vzhledu miniatury a za druhé mě zklamal obsah flakónku. Zaměnitelná nuda. Vůně se brzy přestala vyrábět, pochybuji, že měla jakýkoli odbyt.
Jakmile letos značka avizovala, že se objeví na trhu nová vůně inspirovaná ikonou Nivea, zaujala mě hlavně informace, že její zpracování zadala skutečné „paní nos“ z firmy Givaudan. Byť jsem nikde nedohledala, na čem autorka dosud pracovala, samotný fakt, že vůně bude „podepsaná“ autorem, mě ujistil v tom, že ji chci vyzkoušet. Poté, co jsem uviděla důvtipný obal, bylo už jen otázkou času, zda vyrazí Mohamed k hoře nebo bude muset hora k Mohamedovi :-)
Jaká tedy je nová Nivea? Za prvé krásná na pohled. Když z papírové krabičky vyprostíte bílou plechovku, musíte se začít usmívat. Prostě je to povedené. A po otevření plechovky se na vás těší bílý (skleněný!) flakón v tmavomodrém sametu. Není to látkový samet, je to plast sametového vzhledu, ale je to funkční a opravdu pěkné. Flakón ve stejném tvaru jaký použil v sedmdesátých letech Jacomo pro Silences (a další výrobci pro jiné vůně) tady má opět evokovat kulatou krabičku krému a zároveň je ztělesněním čistoty (tvarem i bílou barvou). Obsluha rozprašovače je snadná, jen pozor na dlouhé nehty ;-)
Jak je na tom samotná vůně? Nečekala jsem průšvih, ale byla jsem v očekávání opatrná. Složení se totiž lišilo od té předchozí verze jen nenápadně. A navíc existuje spousta vůní, které mají složení hodně podobné. Například Muguet značky Guerlain ;-) a ten mi teda Niveu nikdy moc nepřipomínal.
Bergamot, jasmín, konvalinky, růže… ano, je to tam. Cítím i frézie a levanduli. Je to svěží kombinace a přesto se Isabelle Abram podařilo dostat do hlavního pocitu „krém“ díky santalu, pižmu a tónu dětského pudru. Zkouším ji poctivě už týden. Jelikož jsem teď měla období těžších vůní, první den jsem nebyla schopná říct nic jiného, než že to je „hodně svěží“. Musela jsem si chvíli zvykat na úplně jiné vyznění než mají parfémy značky Guerlain. Ale od druhého dne už jsem rozeznávala všechny složky, ačkoli je vůně „jednolitá“ a má úplně minimální vývoj.
Výdrž hodnotím kladně. Zatímco na mojí kůži víc vynikají květinové tóny a vůně je poměrně „ostrá“, na oblečení (šátek, svetřík) je vůně měkká a přítulná.
Dovoluji si ji zařadit do kategorie „neurazí a možná i nadchne“. My, kterým připomíná maminčino pohlazení, v téhle vůni nacházíme něhu. Je to jako prohlížet černobílé fotky a vydat se na chvíli do bezstarostného dětství.

@Tassia @jerry Ahoj holky, já jsem So Elixir Bois Sensuel zkoušela dneska (po dlouhý době vycházka bez ratolestí) a jsem z ní docela paf, jak na ruce tak na papírku. Pořád jsem řešila co mi to tak moc připomíná a když jsem si na Fragrantice našla kdo jí stvořil tak mi to doteklo - Midnight Poison řízlej červenejma bobulema. Jako jo! 

Midnight Poison som zatiaľ neskúšala, ale So Elixir Bois Sensuel sa celkom vydaril, mňa prekvapila výdrž, lebo na ruke držal výborne, stále som si ruku ovoniavala a bola fakt príjemná a páčila sa mi. A vidím, že je nás viac....

Pěkné počtení Niveu mám ráda od dětství,jak pro její vlastnosti,tak pro nekonfliktní vůni. Toaletku bych vyzkoušela ráda. Snad se objeví i tady.

Miru, zatím na www.nivea.de a www.nivea.at

...ano, řídit se intuicí,

a přesto že je strach, někdy opravdu veliký...,

tak se to vyplácí -

poslechnout hlas srdce...

 Noir Extreme Tom Ford

je skvostnej chlap,

a jeho partnerkou je nádherná

Noir Pour Femme Tom Ford

  (...patří k sobě neoddělitelně,

ty dvě vůně,

přesně jako muž a žena...)

 Noir Pour Femme se otvírá velice podobně, ne-li shodně jako vůně Noir Extreme,

 a to tóny na ingredience bohatého zlatavého jantaru,

pryskyřicí obarvenou sytou růží, pomerančovými a jasmínovými květy s tlumenými ovocnými podtóny

delikátně kořeněnou muškátovým oříškem a kardamonem.

Už i nyní vnímáte sytost, barvy, chutě...

Onen shodný začátek ale trvá velmi malou chvilku,

v momentě se vůně totiž otočí téměř o stoosmdesát stupňů...

...na kůži najednou hltáte epikurejskou hostinu - 

 slazené vanilkové kondenzované mléko vyšlehané do maximálně hladké husté pěny s příchutí ještě i bílé čokolády, s kousky zelenkavých pistácií a titěrnými drobky z arašídů

nenasytně obtékající stydlivý, téměř neviditelný delikátně čerstvý dřevitý základ.

Noir Pour Femme voní jako tající zmrzlina, ale přitom na kůži labužnicky hřeje...

 ...pokud bude muž nasávat tuto vůni z ženiny kůže,

musí ten muž

tát také...

Mademoiselle Ricci Nina Ricci

...mix vůní Parisienne, Chloé EdP, O´de Azur Lancome, Rose Essentielle Bvlgari.

Čerstvá malinovorybízová kyselkavá šípková růže i s čerstvostí zelených lístků třepotajících se na pichlavých keřích v pozdně jarním povětří...

...a pod tím vším je základna z nasládlého růžového pudru.

Mademoiselle Ricci si pamatuju jako krémovou květinovku, která se na mně moc nevyvíjela, ale označila bych ji taky jako tu Ricci Ricci za příjemnou odpočinkovou líbivku.

No a jak jsem říkala už včera, Noir Pour Femme se na tobě evidentně vyvedla možná ještě o chlup lépe než na mně.

Mitzi: Skvělá recenze na Nivea. Frézie se normálně bojím, ale tohle budu muset vyzkoušet.

.Já So Elixir Bois Sensuel zkusila včera večer v Yves Rocher těsně před cestou domů a musím ti dát stoprocentně za pravdu, je to tam, Midnight Poison s marmeládou z červenýho ovoce. Na tuhle značku je to rozhodně povedené, akorát nevím, jestli by mě osobně právě ty červené bobule nezačaly brzo rušit.

The One Essence (Dolce & Gabbana) - počáteční příjemnou vůni tvrdého medového bonbónu s náplní a s reliéfem včely pamětnice možná ještě z hlubin paměti vyloví.... Ovšem po lehce syntetické směsi bílých květin, která se zpoza medu začala vynořovat, už moje nadšení začalo opadat, protože se vůně začala až nebezpečně přibližovat původní The One. Naštěstí vše po nějaké době uhladil sladký liliový pyl a vůně se tak odklonila spíše směrem Baiser Vole.

So Dupont Paris by Night pour Femme (S.T. Dupont) -  mdlá nasládlá pižmovka, která se rozvoněla do podivné kyselotiny, ze které se vyklubalo nakonec jakési naředěné ovoce. Zcela zapomenutelná drogerkovka.