svěženkář

Pro mě je tahle vůně káva + dřevo (a v Ob-La-Di mají dřevěný nábytek, který si uchoval vůni dřeva) + oudový aspekt, který já tady vnímám jako vůni ulice, trocha špíny, prachu, vůně lidí kolem, těžko pro to hledat slova... Na recenzi od Vás/Tebe (už jsem si i já zvykla, že si tu všichni tykají) bych byla zvědavá (všechny jsou skvělé), tak se budu těšit...

​@euridike Jasně, tykej mi! A kde Ob-La-Di je? Rád bych se tam podíval. Jmenuje se to po songu Beatles a dle fotek je to super stylové.

svěženkář Ob-La-Di Café je v Paříži, 54 Rue de Saintonge, skvělá káva, nejlepší granola široko daleko, interiér je opravdu maličký, ale podle mě extra příjemný...

Miru Skvělá recenze na Love Tuberose Amouage...

Oeillet Sauvage - ĽArtisan

Něha …

Babiččina květinová zahrada, právě v plném květu, zalitá vlahým deštěm a také řádně opečovávaná a milovaná. A já pobíhám po úzkých pěšinkách mezi záhony ozdobená rozbitými koleny a vrabčím hnízdem na hlavě a nevím, co dřív bych očuchala. Nakonec vyhraje trs rozkvetlých karafiátků. Ten mě láká, pane jo, ten mi voní snad odjakživa. Zabořím nos do jednoho květu a neodradí mě ani studené mokro, které v něm zbylo po dešti. A je to tady! Můj čuchometr přímo áchá … sladko, hřebíčkově pikantno a zase sladko a trochu pudrovo. A k tomu ještě i dešťové průzračno, zelené živo a ždibec zemitého tmava. Je to tak příjemné jako babiččina dlaň, když pohladí a měkoučké jako její náruč. Až jednou budu velká, možná si tu vůni budu pamatovat …

Dalia Prostě jen ......

euridike Děkuji ...

No, ani neviem, či túto značku zaraďovať do tejto kategórie, ale tak dobre...

Aerin

Tuberose Le Jour

Generická nenápadná kolínska s malým špricom tuberózy. Siláž aj výdrž mizerná.

Tuberose Le Soir

"Večerná" tuberóza je o malý stupienok lepšia ako "ranná". Je to veľmi jednoduchá ľahká a krotká tuberózová vôňa s trochou vanilky a santalu. Pomerne slabá, ale celkom príjemná.

DELINA EXCLUSIF – PARFUMS DE MARLY

T.: „Jsi smutná?“

E.: „Ne.“

T.: „A našla jsi ten smyčec?“

E.: „Ne. Doba je zlá. Lidi kradou už i smyčce.“

T.: „Na krabičce cigaret jsem měl napsáno: ´Smutek sluší Elektře. I Salome. I Eurydiké...´. Říkal jsem si, že je to kus recenze, tak jsem ti ji přinesl domů.“

E.: „Díky. Je to kus recenze, jenže se mi ji nedaří dopsat.“

T.: „Na co?“

E.: „Ty jí říkáš Marie Antoinetta...“

T.: „Ta mi přišla taková nekomplikovaná a pěkná...“

E.: „Copak tobě... To já vidím mladou Elektru. Bílá říza, zlaté tepané náramky, krásná, sladká, nevinná, no úplný beránek boží. Pak služebné zmizí, její ještě trochu dětský úsměv ztvrdne, oči se zúží. Vezme do ruky stříbrný podnos, ještě ho lehce přeleští cípem šatů, podrží ho před svojí tváří jako zrcadlo, v němž spatří svoji lehce zkřivenou a jakoby se rozplývající tvář. ´Oreste! Bratře můj... Jsme jedné krve. Moje krev plyne v té tvé... Láska lásce. Smrt smrti. Pomsta za pomstu.´ Elektra... Voní po růžovém oleji, jímž jí potírají pleť i černé vlasy, po pudru, který jí ulpívá na klíčních kostech. Tak ji zná matka. Tak ji zná otec. Ale když se zavřou dveře a zůstane sama, rozdoutná byliny v hlubokých miskách, z nichž tiše stoupá jemný kouř. Ještě víc kadidla, víc vonných pryskyřic, víc kůry, ať dým stoupá až k bohům, ať jsou na její straně... Prostě dítě, z něhož se dere femme fatale.“

T.: „Takže recenzi máme napsanou, ne?“

E.: „To asi máme...“

euridike Ty mi dáváš! Mám ji tak ráda! Ale bez krve ...Co se mi teď bude honit hlavou? Proč jsi nevstoupila do literatury? Nebo snad ano?

Díky za tajuplné čtení o mé druhé vyvolené

Korsičanka Mám v téhle vůni rudé růže, víš, tak proto ta upomínka na rudou barvu... Ale jinak jde hlavně o připomínku dramatu Smutek sluší Elektře, je tu určitý odkaz na Elektřiny myšlenky - se mnou je to prostě někdy těžké...

euridike 

Proč těžké? Recenze přece nemusí vždy odrážet jen vůni samotnou, ale právě to, co v člověku ta daná vůně vyvolává a to je poznat, že Delina Exclusif na tebe zapůsobila.

euridike s tebou je to krásné dobrodružství

viktorka_od splavu 

... no co Ti na to mám říct? Děkuju...

A díky za recenzi na Rose Flash, ráda jsem se na ni podívala z Tvého úhlu pohledu...

euridike 

...miluji Tvé psaní!

Jsou to emoce, kus života, kus sebe samé...

Prosím Vás, skúšli ste niekto 1A-33 od Schwarzlose? Lebo na mne toto a pritom všade v recenziách píšu "lipy", dokonca sa tým vraj parfémoval kedysi prací prášok ako čerstvou jemnou vôňou...a na mne toto...akože až mi to bolo ľúto, ale tak zo zásady pravdu a nič len pravdu ...

https://idleperfumist.com/2020/02/10/j-f-schwarzlose-alebo-didakticka-kronika-rodu-schwarzloseovcov/

Blackbird: Broken Glass

You were the sweetest thing that I ever knew
But I don't care for sugar honey if I can't have you
Since you've abandoned me
My whole life has crashed
Won't you pick the pieces up
Cause it feels just like I'm walking on broken glass

Zpívá Annie Lennox ve videoklipu, kdy se její pozornost marně snaží upoutat Hugh Laurie, zatímco ona myslí jen na chvíle s Johnem Malkovichem, jenž ji opustil. Na chvíle, které voněly karmínově rudými růžemi a muškáty. Měly své kořenité trny, měkkost fialkového sametu však společně se švestkovým likérem, tak příjemně otupujícím smysly, tlumily šrámy, co zanechávaly. Zůstala jen vzpomínka, hořkosladká jako mandle s andělikou, křehká jako okvětní plátky heřmánku, tak křehká, že ji ledový chlad semínek kardamomu může kdykoliv roztříštit na milion střípků.

euridike Tak plním slib. Jinak Ob-La-Di mám na seznamu kavárek v Paříži, kam chceme na kávu. Nevím proč jsem myslel, že je nějaká toho jména v Brně?

Dřevoparfém

Sedím v anglické kavárně se starobylým nábytkem. Oknem pronikají paprsky odpoledního slunce. Svítí přímo na desku tmavě hnědého kulatého stolku. Obsluha přede mne na stůl pokládá masivní sklenici (na whiskey) s hnědou tekutinou. Sklo v paprscích září, jiskří. Hladina sytě hnědé tekutiny zlátne.
Po přivonění k obsahu cítím jemný alkoholový odér, jako u likéru... Není to likér. Při bližším přivonění se blíží dezinfekci. Na stůl dostávám kávu a talířek se zákuskem? Není to kus dortu ale výsek kulatiny. Kus světlého dřeva s otřepy. Syrový. Jak zlomený kmen jasanu. Kávu zatím nevnímám.

Přivoním tedy ke sklence. Už vím, co je to za vůni. Světlé a překvapivě příjemné pačuli. Nepálí. Neštípe. Je decentní, suché. Jako kvalitní alkohol. (Třeba gin.) Když se ponořím do hloubky, je tam dřevo. Hodně dřeva. Samé dřevo. Nejdříve surové, čerstvé. Jako na pile. Ponořím se ještě hlouběji. Dostávám se do temných vod, kde číhá tmavě hnědý, oblý oud. S náznakem broušené neimpregnované kůže a kouřem (labdanum). Ne, nikdo si nezapálil. Ani doutník. Ani dýmku. Ani cigaretu. Ale vše je tu prostoupené jemnou aurou drsného kouře. Žádný sladký tabák. Jen drsná hrubost. Prolíná se se světlým, sluncem prozářeným pačuli. Vůně je vyvážená. Opravdu by mohlo jít o kvalitní alkohol. S něžným náznakem dezinfekce (medicinální oud). Musíte se vynořit. Ze ztráty kyslíku by Vás rozbolela hlava, utopili byste se v temnotách... 
Je čas na kávu. Přivoníte ještě k dezertu (kus čerstvého dřeva) a vezmete do ruky šálek. Jsou v něm čokoládově hnědá zrnka kávy. S typickým aroma. Ani hořká ani jemná. Prostě káva. Silná káva. Nic víc. 

Jste v typické anglické kavárně. Ale mohl by to klidně být gentlemen's club. Je to tu elegantní, ale zároveň prosté. Zůstanete sedět a necháte se obejmout tou oblou vůní a teplými paprsky slunce. Jste uvolnění, máte všechen čas světa. (Výdrž bohatě přes 12-15 hod. na kůži, nesmyjete ji). Ta směs dřeva, tabáku, kávy a syrové neopracované kůže, podbarvená pačuli prostoupila i Vás.

slniecko já bych se chtěla optat, zda je Rausch vůní plného klubu právě v nejlepším před anebo po zákazu kouření uvnitř? Rozdíl je značný

P.S.: pročítám pročítám, dovídám se spoustu zajímavých věcí a taky - haa, jsem zmíněná na blogu, jsem anonymně slavná!

svěženkář

Krásná a výstižná deskripce téhle vůně, díky, už jsem ji přečetla dvakrát...

wendulka

Já vím, že každý způsob vyjádření dojmu/pocitu z vůně má určitou hodnotu, ale mně se to fakt někdy vymyká, občas mám obavu, aby moje texty nebyly spíš matoucí...

Miru Díky, vážím si toho...

Přemýšlela jsem, do které sekce s tímhle textem, mainstream to není, spíš se blíží k niche, tak je tu...

Je-li pronesen termín "celebrity fragrances", vybaví se nám jistě Britney Spears, Kim Kardashian, Ariana Grande, David Beckham, v lepším případě třeba Sarah Jessica Parker a její Covet, Madonna a Truth or Dare - ovšem pak jsou tu i celebrity, které se celé záležitosti chopí tak nějak zodpovědně /nebo se tak alespoň tváří/, nechybí nějaký ten ekologicko-etický aspekt, protože Hollywood si musí pěstovat v tomto ohledu určitou uvědomělost, prostě se snaží celou business záležitost povznést tak nějak na vyšší úroveň.

Jako třeba herečka Michelle Pfeiffer. Ta prý měla vždy parfémy velmi ráda, ovšem dlouhá léta je nepoužívala, neboť ji prý doslova děsily chemikálie, které parfémy obsahují. Rozhodla se tedy s tím něco udělat, spojila se s parfuméry Yvesem Cassarem (Pure White Linen Estee Lauder) a Pascalem Gaurinem (Rolling in Love By Killian, Made in Heaven A Lab on Fire, Privé Bleu Lazuli a Privé Rouge Malachite pro Armani), s nimiž vytvořila 6 unisex parfémovaných vod, u nichž uvádí kompletní složení a garantuje nejméně 75% ingrediencí organického původu. Svoji značku nazvala Henry Rose, což jsou jména jejích dětí.

Kompozice jednotlivých parfémovaných vod jsou jednoduché: Dark Night = pačuli + vanilka, Torn = vetiver + vanilka, Last Night = pačuli + květiny + pižmo, Jake´s House = neroli + med + vodní tóny + pižmo, Fog = vetiver + pižmo, Queens and Monsters (novinka pro rok 2020) = petitgrain + růže + santal.

Osobně jsem vyzkoušela dvě z nich - Jake´s House a Fog. Fog je vůně jemná, vzdušná, s dřevitými, vodními i zelenými tóny, je v ní tak nějak všechno, namícháno tedy vcelku umně, to ano - ale je to vůně vskutku tělová, nenápadná, skoro neviditelná, tak nějak ji na sobě marně hledáte, i když o ní víte... Jake´s House je také taková mlha, ovšem citronovo-medová, asi jako když mluvíte s někým, kdo má právě v puse bonbon obdobné chuti a vůně. A je to příjemné, milé a decentní, ale vůně se opět tak jemně a nenápadně drží u těla, že si jí prakticky neužijete ani vy, natož ti ve vašem okolí.

Tyhle vůně jsou tak trochu jako Michelle sama - výborná herečka, které stačí přitahovat k sobě pozornost pouze způsobem, který ona sama považuje za žádoucí, nepředkládá své soukromí na stříbrném podnose, neprodává se po drobných. Její vůně jsou podobné, řekla bych, že takové je chtěla - jednoduché, vkusné, přirozené, bez tendence strhávat na sebe pozornost, přebíjet osobnost toho, kdo si je zvolil. Jenže... I herce musí jeho publikum dobře vidět a slyšet, aby mohlo vnímat a ocenit jeho kvality, to samé jistě potřebuje i vůně, má-li být pocítěna a chtěna...

(Cena je už v podstatě "niché" -$120 USD /50 ml, za úplně stejnou cenu lze pořídit například úžasnou Bohemian Soul Une Nuit Nomade..)